Část dvanáctá

401 23 6
                                    



Tyhle dny s Alexandrou byli vážně neskutečné , vlastně jsem z mého pokoje vylezli pokaždé jen pro jídlo .
Bylo ráno něco kolem deváté a Alexandra ještě spala , koukal jsem se jak na ni doléhá ránní světlo a usmál jsem se .
Ona otevřela oči a usmála se ." Dobré ráno " Řekl jsem , Alexandra si lehla na bok ke mne čelem . Pohladila mne po tváři a palcem mi přejala po rtech ." Slib mi že tohle , tahle situace zůstane jen naší věcí , to co je teď mezi námi "
" Naší věcí ?" Usmál jsem se a Alexandra Kývla hlavou ." Ano zůstane to jen naše věc " Ona se usmála a pak se posadila ." Kam jdeš ? " Lehnul jsem si na zadá ." Nemůžeme být jen tady Klausi "
" To bych neřekl "
Zapřel jsem se o lokty a Koukal jsem se jak jde nahá do koupelny , opět jsem si lehnul na zadá a promnul jsem si oči , začal mi zvonit telefon , volala mi Rebekah , váhal jsem jestli to mám zvednout ." Teď ne sestřičko " Řekl jsem a telefon jsem si vypnul , když Alexandra vyšla z koupelny byla osprchována a sušila jsi vlasy , měla na sobě moje spodní prádlo a tričko , zasmál jsem se a vstal jsem z té postele . Prošel jsem kolem ní a ona mne chytla za ruku , otočil jsem se na ni a dostal jsem pusu . Nemůžu říct že se mi tohle nelíbilo . Usmál jsem se a šel jsem se taky osprchovat , v moji hlavě byl zmatek a to pořádný , jedna moje stránka chtěla jen jí a ta druhá toužila tu malou potvoru zabít , protože chtěla zpět svoji rodinu .

Byli jsme s Alexandrou na zahradě a snídali jsme , napil jsem se kafe a ji přišla esemeska , vzala ten telefon a Koukla se na mne ." Co je za ten sakra " Rychle Koukala zas do telefonu ." Já musím jít , slíbila jsem Carolina a Eleně že jim dneska pomůžu z tou akci na náměstí " 
" Ne ! Ale .. Alexandro .."
" Promiň " Zvedla se ze židle , Chytl jsem ji za ruku ." Ale večer přijdeš ?"
" Pokut chceš tak ano " 
" Ano , jinak bych se tě neptal " Ona se usmála a Kývla hlavou , pustil jsem její ruku a Alexandra odešla .

Bylo něco kolem deváté večer , co by se mohlo stát kdybych tam za ni šel , přece nic .
Oblékl jsem se a vyrazil jsem do města , čekal jsem že tam bude míň lidi ale spletl jsem se , možná to je ale dobře čím víc lidí tím miň budu nápadný ." Klausi !!" Zastavil jsem se , byla to Caroline co na mne křičela z davu lidi , otočil jsem se a Caroline ke mne přiběhla a obejmula mne . " Co tady děláš ?"
" Doma jsem se nudil " 
" Aha , no tak na a pojď za mnou" Dala mi do rukou nějaký tác , chytla mne za paži a vedla do nějakého velkého stanu kde bylo občerstvení , měl jsem radši zůstat doma .
Položil jsem ten tác na stůl a rozhlédl jsem se kolem , Elena se starala o pití , opět jsem se koukl kolem a Alexandra stála v rohu toho stanu , měla na sobě krátké, červeno černé kitičkované šaty , vlasy si nechala rozpustné a vypadala unavená .
Rozhlédla se kolem a její zrak se zastavil na mne , usmál jsem se a ona se Koukla nervózně do země , přestal jsem se usmívat . Co je to sní ,pomyslel jsem si .
" Vidím že jsi opět ve městě ." Aha proto je taková divná , otočil jsem se a za mnou stal Damon a hned vedle něho Stefan ." Bratři Salvatore , jaké překvapeni ."
" Co děláš opět ve městě ?" Zeptal se mne Stefan , pokrčil jsem ramena ." Měl jsem cestu kolem , čekám tady na svoji sestru " 
" Kecy !!" Odpověděl mi Damon ." Dávej si pozor na jazyk ."
" Co uděláš ? Ublížíš mi když je tady tolik lidi "
" Víš že to mi problém nedělá " Odpověděl jsem mu s úsměvem , cítil jsem jak mne někdo Chytl za ruku , otočil jsem hlavu a byla to Alexandra " Pojď tancovat " Usmál jsem se a koukl jsem se na Damona a Stefana , ani jeden nechápal co se to sakra děje . Kývl jsem hlavou a šel jsem s Alexandrou na parket , ona si dala ruce kolem mého krku a já ji držel za boky . Damon mne opět rozčílil , je tak drzí možná bych mu měl konečně ukázat kam patří . " Uklidni se .. To nic " Řekla mi Alexandra , koukl jsem se na ni a svraštil jsem obočí ." Naštval mne "
" Nic se nestalo "
" Stalo ! Musí si konečně uvědomit s kým se baví "
" Klausi .."
" Ne tohle si v sobě musím uklidnit sám " Pustl jsem Alexandru a ona se na mne dívala ." Ty nejsi sám .. Máš mne .." Zasmál jsem se když tohle řekla ." Ne na tohle jsem sám , a to jeho chování mi jen připomíná že jsem bohužel na všechno a na vždycky na všechno sám !"
Moje stránka zla se drala na povrch , snažil jsem se to nějak v sobě uklidnit ale bylo pozdě , Alexandra ke mne natáhla ruku a já jsem ji tu ruku odstrčil . V tom už u ni byl Damon , polkl jsem a čekal jsem že se ji dotkne a to bych mohl něco udělat . Ale Alexandra se od něho odtáhla , možná věděla co by to způsobila ." Nejsi sám " Řekla mi ." Proč mě vidíš v tomhle světle , já nejsem takový jak si myslíš "
" Jsi ... Já to viděla , protože .. Protože vím jaký opravdu tam uvnitř jsi " Když tohle řekla můj vztek se pomalu oddaloval , kývl jsem hlavou a Alexandra se na mne jen dívala , otočil jsem se a šel jsem pryč .

Pomstychtivý Král Kde žijí příběhy. Začni objevovat