Pomstychtivý Král

Část dvacata

Když jsem opustila přístav na druhy břeh Aleon mne vzal do své říše .
Všechno kolem bylo ponořené do černé barvy , les , údolí , domy byli zničené , tohle nebyl svět ale podsvětí . Došlo mi to až když jsem byla tam , Aleon se na mě otočil a napřáhl ruce ." Tohle je moje říše moje malá slunečnice , a teď je i tvoje " Jak řekl moje malá slunečnice chtělo se mi brečet ale on mě rychle Chytl za tváře ." Ne , tady nesmíš brečet . Tvoje slzy jsou dar broučku , neplýtvej s nimi , tvoje tlukoucí srdce je moje naděje , tvůj nádech i výdechu je od teď můj život . Naučím tě být tvrdší , rychlejší a zabijeme tvoji dobrou stránku "
" To nechci !"
" Slyšíš to ?" Zeptal se mě , zavrtěla jsem hlavou nebylo slyšet vůbec nic ." To je smrt Alexandro , tvoje dobra stránka umře a ty budeš mocná stejně jako já " Začínala jsem mít strach ale na přístavišti nemůžu být , na druhy břeh taky nechci . Bylo to jasné ,jediná moje volba bylo zůstat tady . " Co musím udělat ?" Zeptala jsem se ." Dovol mi se ti dostat do hlavy , podívat se jak moc ti bylo ublíženo " Nadechla jsem se a chytla jsem ho za ruce , přiložila jsem si je na spánky a Kývla hlavou . Aleon se usmál a já zavřela oči .

........Klaus .....

" Udělal jsem co jsi chtěla !! Chci tady mít Alexandru !!! " Křičel jsem na Celeste , držel jsem ji pod krkem a ona lapala po dechu , rty ji začali modrat, pousmál jsem se stačila ještě chvíle a mohla být mrtvá, ale Marcel říkal že ona jediná mi muže Alexandru vrátit zpět , pustil jsem ji a ona spadla na zem . " Dělej Celeste nápoj se na Alexandru " Celeste se zvedla a posadila se do křesla , zavřela oči a já jsem se na ni díval . První se nedělo vůbec nic a najednou se přede mnou objevila bílá záře . Zakryl jsem si oči , oslnilo mě to světlo až to bolelo do morku kosti . Když jsem otevřel oči viděl jsem Alexandru ." Alexandro !!!" Křikl jsem ale ona se ani nehla , vedle ni stal divný muž byl vysoký a dlaně měl přiložené na hlavě Alexandry , běžel jsem rychle k nim ale nemohl jsem se jich dotknout , všechno kolem bylo zahalené do tmy ." Alexandro ? Slyšíš mne ???? Alexandro !!" Křičel jsem , on ji pustil a ona otevřela oči ." O broučku tak moc ti bylo ublíženo" Řekl ten divný muž Alexandře , ona Kývla hlavou a Koukala se do jeho červených očích ." Zabil tvoji rodinu , ponižoval tě , ovlivnil tě a pak jeho matka zabila tebe a tvé dítě "
" Ano ." Odpověděla mu ." Zapomeň na něho " Řekl ji , narovnal jsem se v zádech ." Alexandro , poslouchej mne ! Musíš mne přece slyšet jsem tady abych tě zachránil , odvedl domu . Aby jsi mi pomohla zapnout emoce , Alexandro !! " Ona se na mne ale ani nepodívala , ale on . On na mne otočil hlavu ." Je ve své mysli !" Řekl mi chladným hlasem , Koukal jsem se na něho ." Zabili moji rodinu , já ..."
" Zabili , ale ona ne! Je mrtvá , je moje " Řekl mi , moje oči měli hned jantarovou barvu ." Tady nejsi nic! " Zasmál se , Chytl jsem Alexandru kolem pasu a on svraštil obočí a pak se opět zasmál " Celeste !!!" Křikl jsem , jak jsem řekl jméno Celeste , tak ten démon se zarazil , koukl se na mne a pak na Alexandru , udělal krok v před ale já i Alexandra jsme byli pryč .

Když jsem se opět objevil doma , položil jsem Alexandru na zem a Celeste k ní rychle přiběhla . " Dej ji svoji krev "
" Nechci aby byla jako já !!"
" Dej ji svoji krev !!" Zvýšila na mne hlas Celeste , kousl jsem se do zápěstí a nechal jsem ji do úst na téct mou krev . Celeste říkala nějaké slova ve stárem jazyce a já jsem se modlil aby se Alexandra probudila ..