Love and lie: Fire Phoenix

10. kapitola - Děsivé rozhodnutí

Uběhlo zhruba už asi pět let od chvíle co jsem Lokiho vyhnala z Asgardu aby se tu už nikdy více neukazoval.. Byla jsem částečně i ráda že jsem ho už dlouho neviděla protože jak ubýhal čas tak den za dnem jsem se dokázala smířit s tím co se stalo..

Astrid byla snad dnem po dni jen krásnější a krásnější, byla to snad nejkrásnější dívka v celém Asgardu... Aspoň já to tak vnímala.

Moje dcerka si zrovna hrála na královských zahradách a já se svou sestrou jsme seděli v altánku opodál a popíjeli čaj, když jsem sledovala Astrid jak pobíhá po zahradách a sbírá květiny
,, Je opravdu rozkošná a krásná... "
,, To je, a jak.. "

Elizabeth se na mě koukla a její úsměv ji na chvíli zmizel a nahradil ho ústaraný výraz.
,, Mimo to.., včera večer jsem slyšela někoho... v pokoji Astrid..., někdo byl uvnitř, ale ty jsi to nebyla.. Byl tam nějaký muž. "

Čaj jsem na chvíli odložila bokem a opřela si čelo o ruku jak se mi z tohohle tématu začalo dělat zle.
,, To byl Loki... "

Elizabeth se na mě nevěřícně dívala, jako by tomu nechtěla věřit, což jsem i chápala protože já tomu také před tím nemohla věřit...
,, C- cože? L- loki? Ale on přeci zmizel.., jak? "

,, Netuším..., ale neměj strach řekla jsem mu že pokud okamžitě neodejde tak ho vlastnoručně zabiju... Odešel okamžitě. "

,, Jessico.. Já si myslím že by jsi měla Astri- "

Tohle jsem ji ale nemohla nechat doříct.
,, Vím přesně co máš na mysli a říkám okamžitě ne... Neřeknu své dceři kdo je její otec.., navíc ona žádného otce nemá... Je to zrádce a utekl ode mě... Nezaslouží si vidět Astrid... "

,, Jessico..., tebe to opravdu netrápí? Přeci jsi ho tolik milovala, dokonce jsi jednou byla ochotna kvůli něj odejít na Midgard když zmizel... "

,, Ani ne... Jsem šťastná, opravdu.. A navíc já nepotřebuji k životu někoho kdo se mě ani neváží.., ani svého vlastního života..."

,, Když myslíš tedy... "
,, Mimo to ale, potřebuji teď něco zařídit když mě omluvíš... Pohlídáš mezitím Astrid aby se jí nic nestalo prosím? "

Elisabeth se chvíli dívala na Astrid jak skotačí kolem po zahradách a jen přikývla na souhlas.
,, Jistě..., polehni se. "
,, Děkuji... "

Taktéž jsem ji věnovala menší úsměv a pomalu šla zpátky do zámku, kde jsem zamířila do svoji komnaty a chvíli přemýšlela na balkoně.

,, Nesmím Lokiho nechat sem znovu přijít..., ani moje stráže by na něj nestačily, a kdyby se Astrid dozvěděla o svém otci bylo by to špatně..., musím ho zničit... A naši minulost s ním... "

S těmito myšlenkami jsem odešla do místnosti s kulatým stolem kde jsem nechala svolat všechny stráže včetně Elizabeth. Já seděla na druhém konci stolu a dívala se na mapu vesmíru kterou jsem kdysi dostala ještě jako malá od Frigy... Přemýšlela jsem na jaké planetě se mohl Loki jen ukrývat ale nic jsem nenašla protože by se Loki nikdy neusídlil na nějaké zabrané planetě..., na každé už existovala nějaká civilizace.

Z mého přemýšlení mě vyrušila stráž a kapitáni mých vojenských sil, kteří zrovna vešli do místnosti a poklonily se.
,, jsme zde jak jste chtěla královnou Jessico..., proč jste nás svolala? "

,, Prosím všichni se usaďte.. Mám jistou novinu co bych vám potřebovala sdělit. Elizabeth ty prosím taky zaujmi své místo.."
,, Jistě.. "

přikývla jen a sedla si hned na místo vedle mě.
,, Svolala jsem vás tu kvůli toho, že můj manžel Loki Laufeyson žije... A pokusil se včera večer proniknout do zámku což se mu povedla... Bez mého svolení chtěl vidět mou dceru a to je nežádoucí.., proto musí být odstraněn.., nechci aby nějaký mrazivý obr ohrožoval moje království nebo ohrozil zářivou budoucnost mé rodiny.. "

Všechny stráže vypadaly velice znepokojeně včetně kapitánů i Elizabeth, která se na mě dívala jako na blázna a hned se postavila.
,, Dovoluji si nesouhlasit královno... Thor by o tomhle měl nejprve vědět! Nemůžete rozhodovat bez svo- "

,, Být tebou Elizabeth..., tak si opět sednu.. To že jsi velitekla všech lučištnických sil, neznamená že mi můžeš jako královně říkat co mám nebo nemám dělat..., já vím ze všech nejlépe co je pro Asgard dobré... Tak se prosím posaď, jinak budu nucena tě nechat odvést stráží... "

I když se to Elizabeth nelíbilo vůbec tak si tedy nakonec sedla a bez dalších rozporů poslouchala.

,, Protože je všech 9 světů už po několik tisíce let zabráno jinými kultůrámi včetně říše mrazivých obrů kam by se Loki určitě neusadil, protože byl odtamtud dalo by se říct vykázán už jako novorozence..., tak jsem usoudila že si musel najít nějakou planetu, která ještě ani nebyla zmapována na žádných Asgardských mapách.. Proto musíme propátrat vesmír skrz na skrz a tu planetu najít... "

,, Jak ale víte jistě moje královno že se Loki neusídlil třeba zde na Midgardu? "
,, Protože Loki pohrdá smrtelníky..., neboli Midgarďany.., proto vím taky jistě že by zde ani nechtěl zůstat.. Takže jediná možnost která nám zbyla je právě nějaká opuštěná planeta, kde je určitě on sám králem... "

,, Jaké jsou tedy rozkazy královno Jessico...? "
Optala se má sestra s neutrálním pohledem.
,, že začátku musíte připravit nejlepší loď která je schopna dostat se do kosmu... Máme nějakou? "

Všichni chvíli přemýšleli dokud se neozval jeden z kapitánů mých ozbrojených sil.
,, Máme tři královno.... Na jednu se vleze 100 vojáků... Dohromady to tedy dělá 300 vojáků... "

,, Výborně... Připravte tedy co se dá, finance už obstarám já..., s tím nemám problém, ať mají nejlepší zbraně které máme..., nevíme totiž do čeho jdou... Tak ať počítají s tím že budou dost možná položit život za Asgard.. To je ode mě zatím vše.., schůze je u konce."

,, Ano výsosti!! "
Zvolání všichni a odcházeli kromě Elizabeth která se postavila a naštvaně propalovala stůl pohledem, když se o něj opírala rukama.
,, Takže..., chceš s Lokim začít válku...? Ty?? "

,, Je mi to líto.., ale ten muž už pro mě dlouho nic neznamená.. A není to ani otec Astrid..., už mě s ním nespojuj.. "
Než stihla Elizabeth cokoliv říct tak jsem odešla do své komnaty kde jsem se zamkla a šla se uklidnit na balkón, abych se nadechla čerstvého vzduchu a prohlížela jsem si svůj meč.

,, Tak jak se říká Loki..., dokud nás smrt nerozdělí.. "