hope

25.

Niklaus se mi od naše incidentu vyhýbá a nekomunikuje. Je stále zodpovědný otec, který zařizuje bezpečnost svého dítěte, ale řeší vše sám. Bez mé přítomnosti.

Vlkodlaci byli loajální, oddáni a zodpovědní. Pobývali v mé blízkosti, nejčastěji Max, který patřil do mé rodiny. Netrávil čas s nikým jiným než se mnou a mým dítětem.

Pár dni před porodem nebyl ve své kůži, ale pořád se na něj dalo spolehnout. Těšil se na to malé snad víc než všichni dohromady.

A teď, když se dívám do oči malé bytosti, mé dceři, nemůžu najít správná slova. Nedokážu popsat, jak velkou lásku ve mně vyvolala.

Stalo se to nečekaně, nikdo nebyl poblíž a nikdo nebyl při mně. Stalo se to dřív než všichni předvídali, ale konečně tu byla s námi.
Holčička, malá nevinná bytost, která obrátila životy několika lidem, a to v dobrém. Získala si srdce mnoha lidi, kteří ji ani nespatřili. Byli ji loajální a oddáni, milovali ji. Ale ne víc než já.

Mikaelsonovi neví, že se dneska rodina rozrostla. Pár minut jsem s dcerou strávila sama, v tichosti. Poté jsem zavolala jejímu otci, který když uslyšel dětský pláč okamžitě dorazil.

Ta radost v jeho oči se dala bez problému číst, stejně jako láska, kterou k ni cítil.

,,Jste obě v pořádku?" ustaraně se posadí vedle nás. Mé kývnutí ho ujistí. ,,Můžu?"

,,Opatrně na hlavičku," se strachem chová naši dceru. ,,je nádherná."

,,Po tatínkovi." mírně protočím oči a posadím se.

,,Sakra." syknu bolestí.

,,Co se děje?" Niklaus stále drží naši dceru. ,,Zavolám Freyu." holčičku položí vedle mě.

Cítila jsem silné bolesti, které by měly být normální a přirozené. A nastal i čas, aby se zbytek rodiny seznámili s novým členem.

,,Je úžasná," okolo mé postele stála celá rodina, má rodina. ,,jak ji budeme říkat?" optala se Rebekah.

,,Myslím, že jsem vybrala jméno, které má hluboký význam pro naši rodinu," pohladím maličké tvář. ,,Hope Mikaelson."

,, Je to krásné jméno Eleno." Elijah, který choval malou Hope byl nadšený.

,,Hope Mikaelson," zopakuje má slova otec dítěte. ,,musíme se o vše postarat." mobil v ruce mu začal vibrovat.

,,Prosím Niklausi," ustaraně se na něj podívám.  ,,jeden den bez nějakých plánů a průšvihů." poprosím ho v naději, že poslechne.

Nezabralo to. Začal volat každému, kterému mohl. Pochlubil se se svoji dcerou, která pro něj tak moc znamenala. A dal si povinnosti.

Vlkodlaci se během chvíle objevili v sídle. Měli rozkaz, který plnili. Nikdo se k domu nemohl přiblížit, nikdo.

Ťukání na dveře mě probudilo z polospánku. Prudce jsem se posadila a vylekala, ale Maxův hlas mě uklidnil. Byl nervózní až neklidný. Když vstoupil do místnosti celý se klepal, byl nevyspalí.

,,Jsi v pořádku Maxi?" ustaraně se zajímám o svého přítele.

,,Je nádherná," ignoroval mou přítomnost. ,,pane bože," byl z ni uchvácený neskutečným způsobem. ,,je v pořadu? Jste obě v pořádku?" podívá se na mě.

,,Děkujeme, jsme v pořádku, zdraví," usměji se na něj. ,,chceš si ji pochovat?" jeho pohled mě prosil. ,,Dobře, jen musím vstát, ještě jsem od porodu nechodila." vysvětlím a pokusím se postavit.

,,Opatrně." podepře mě, když se mi mírně podlomí nohy.

,,Děkuji," dojdu k Hope a vezmu si ji do náruči. ,,musíš dát pozor na hlavičku, má ji křehkou," vysvětlím mu, když se vyleká. ,,tak, perfektní." usměji se nad situací přede mnou.

Miloval ji. Byli propojení zvláštním poutem, kterému rozuměl zatím jen on. Ochrání ji a dá za ni život.

,,Nemůžu uvěřit, že už je mezi námi. Je vážně úžasná, krásná po mamince." podívá se na mě.

,,Vše v pořádku?" do místnosti vejde Niklaus s vážným obličejem.

,,Myslím, že už půjdu. Jestli je to v pořádku budu mít hlídku u ložnice malé..." pozastaví se.

,,Hope, jmenuje se Hope." jeho široký úsměv mě donutil se usmát též.

,,Dobrá, budu mít hlídku u pokoje Hope." s úsměvem odejde a zavře za sebou dveře.

,,Bude se snažit dělat otce mému dítěti?" hybrid se rozčileně posadí vedle své dcery.

,,Niklausi mají zvláštní pouto, které nedokážu popsat," posadím se.  ,,je ji oddaný, všichni vlkodlaci a alfy jsou, ale on," ukážu na dveře s vědomím, že Max poslouchá. ,,miluje ji, zabil by pro ni stejně jako zemřel." vysvětlím.

,,Udělal bych pro ni totéž." postaví se. 

,,Vím, že ano. Ale jsi její otec, jste spojení krví."

,,Je krásná," zadívá se na malou bytost v mé náruči.  ,,musíme se o ni postarat, je to má dcera, bude milovaná."