hope

9.

,,Dům je ukrytý kouzlem, uvidí ho jen tři nesmrtelní sourozenci, nikdo jiný," informuje mě neznámá čarodějka. ,,každý pátek kouzlo musím provést znovu, když to neudělám, dům bude viditelný." vysvětlí.

,,Naše dohoda platí?" prohlédnu si ji. ,,Nikomu neřeknete, že se tady skrýváme?" i když nám odpřisáhla věrnost pořád jí z nějakého důvodu nevěřím.

,,Elijah mi zachránil život, jsem jeho dlužníkem." ve dveřích se mine s Niklausem a jeho sourozenci.

,,Dům uvidíme jen my, nemusíš se ničeho bát. Jsi tady v bezpečí," uklidní mě Rebekah. ,,zatímco si budeš užívat samotu u lesa my zařídíme, aby jste s prckem mohli jet domů." věnuje mi objetí s úsměvem.

,,Megan svojí dohodu dodrží, nemusíš se ničeho bát," Elijah pohladí mé paže. ,,určitě tě informovala o pátečních návštěvách," kývnu. ,,jeden z nás tě bude navštěvovat každý den, ale bude lepší, když o nás nebudeš vědět. Budeme s vámi, i když nás neuvidíš." podívá se na mé břicho a s úsměvem odejde za svojí sestrou.

,,Co, když nám ta čarodějka lže?" přejdu k poslednímu členu rodiny. ,,Co, když dům uvidí čarodějky? Nebo kouzlo selže? Sám si říkal, že každá čarodějka v New Orleans přijde o moc, protože si ji naše dítě vezme a bude silné." ochranářsky si sáhnu na břicho a rozhlédnu se kolem.

,,Nikdy se do tohohle domu nedostane," ujistí mě. ,,kdokoliv vám bude chtít ublížit, zabiju ho sám. Budete v pořádku." vyjde z místnosti.

,,Na jak dlouho?" doženu ho. ,,Jak dlouho se budu muset skrývat?"

,,Do doby, kdy bude New Orleans bezpečné pro dítě Niklause Mikaelsona," odpoví mi původní hybrid, který ví stejně jako já, že to bude dlouhá doba. ,,buďte opatrní." auto se rozjede pryč.

Se slzami v očí se vydám do velkého domu, ve kterém je hrobové ticho.
I když je to bezpečné místo pro mé dítě, mám pocit, že se Megan nedá věřit, stejně jako každému, který není součást rodiny Mikaelson. Původní rodina si udělala spoustu nepřátel, kteří se budou chtít pomstít, jakýmkoliv způsobem, i kdyby to znamenalo ublížit nevinnému dítěti nebo mně, matce Niklausova dítěte.

Mé depresivní myšlenky už dneska stačily, musím se napít krve, po které už netoužím jako první dny po mé přeměně. Hlad je pořád silný a můj hlásek v hlavě, který mi říká ať zabiji každého člověka, na kterého narazím jsem se naučila ignorovat. Ale i tak bych bez krve nevydržela dvě hodiny.
Hned, jak vypiji sklenici krve se cítím plná a vydám se do obývacího pokoje, kde si lehnu na menší křeslo a rozečtu knížku, kterou mi daroval Elijah.

Pohled Elijah

,,Kdy jí to řekneš, Niklausi?" otážu se. ,,Je to matka tvého dítěte, má právo to vědět."

,,Je to pro její ochranu, zatím to nepotřebuje vědět. Až přijde správný čas, řeknu jí to." Niklaus se postaví a odejde ze sídla.

,,Měla by to vědět, co nejdřív. Každý vlkodlak ze čtvrti se po úplňku začne budit blíž k domu, ve kterém je Elena s dítětem. I když dům neuvidí, začnou se zajímat, Elijah."

,,Já vím, sestro. Když ji to neřekl Niklaus, tak já ano." rozejdu se ke dveřím, ale hlas mé sestry mě zastaví.

,,Má právo to vědět, ale Niklaus by měl být ten, kdo ji to řekne, Elijah."

,,Dnešní úplněk se blíží, Elena bude vystrašená, když uvidí, jak okolo domu pobíhají vlkodlaci," otočím se na svojí sestru. ,,a teď, když dovolí."