hope

26.

,,New Orleans stále není bezpečné pro naše dítě Eleno," věděla jsem, že tohle téma přijde. Bála jsem se ho.  ,,musíme vyřešit čarodějky, které už teď cítí, jak přichází o jejich moc."

,,Je jisté, že o moc přijdou jen New Orleanské čarodějky?" Hope byla celý den nevrlá, plakala a nespala celou noc. ,,Nevím, co se s ni děje, není ve své kůži."

,,Můžu?" přikývnu a opatrně mu podám Hope, která v náruči svého otce přestane plakat. ,,Nepláče."

,,Umíš to s ni lip," zasměji se a posadím se na postel. ,,jaký je plán? Dokážeme se s nimi vůbec dohodnout v míru?"

,,Obavám se, že ne. Už teď přišli o dost síly, myslím že vím jaký je jejich plán. Má matka mě o magii učila nejvíc ze všech sourozenců, přišlo mi to nádherné." zamyslí se a Hope položí do postýlky.

,,Jaký je jejich plán? Uskuteční se brzy?"

,,Myslím, že při nejbližším úplňku." ustaraně se na mě zahledí.

,,Uvědomuješ si že je to zítra Niklausi?"

,,Budeme potřebovat hybridy, vlkodlaci budou v proměně, budou silní, ale ne dostatečně. Bude rudý měsíc, není to obvyklá situace a budou to chtít využít. Oběť musí být zabita..."

,,Zabita? Niklausi o čem to mluvíš? Tohohle jsem se obávala nejvíce, sakra." popadnu se za vlasy.

,,Musí být zabita na hřbitově, kde jsou pohřbeni všichni předci New Orleans. Její moc bude vložena do půdy na hřbitově, kterou předci poté znovu vloží mezi živé čarodějky," pohladí špici dítě v postýlce. ,,už zítra."

,,Musíme vymyslet plán. Jakým způsobem se zbavíme všech? Proč z ni mají takový strach, vždyť to je malá bytost, která je stále nevinná." mé emoce mě dohnaly, nemohla jsem uvěřit, že se má dcera bude v životě muset s něčím takovým setkat. ,,máš nějaký plán?"

,,Mám." přiblíží se k mému tělu. Blízká přítomnost hybrida mě velmi znervózňovala.

,,Mohli by jsme si prvně promluvit?" zodpovím otázku bez přemýšlení. ,,to co se mezi námi stalo naposledy, myslím že..."

,,Čarodějky mě přiměli se přiznat."

,,Omlouvám se, já nechápu co tím myslíš Niklausi." zmateně kývnu hlavou. Snažím se mu porozumět.

,,Ten den v tom rozpadlém domě mě mučily. Různými způsoby, nejhorší způsob byl když začaly u našeho dítěte a skončily u tebe."

,,Vyhrožovaly že nám ublíží?"

,,To také, nebyla to žádná novinka. Víme, že chtějí zabít Hope, ale nebyly si jistý o mých citech k tobě." bez jakéhokoliv náznaků emocí vypráví o dni, kdy ho čarodějky měly pod kontrolou.

,,Citech? Jsem matka tvého dítěte, o jakých jiných citech to mluvily?"

,,Nevzpomněla jsi si na všechno. Jen na to co jsem ti dovolil, i po tvé proměně. Člověk by si měl vzpomenout po proměně na upíra na to kdo ho ovlivnil."

,,Máš pravdu, nikdy jsem nad tím nepřemýšlela," zamyslím se. ,,co se mezi námi stalo Niklausi?"

,,Další výhoda být původní upír, můžeme ovlivnit lidi a i upíry. Donutil jsem tě znovu zapomenout." přizná se jakoby to nic neznamenalo.

,,Řekl jsi mi že jsme spolu spali, tak vznikla naše dcera, ale nikdy jsi mi neřekl, jak k tomu došlo," uvědomím si. ,,stýkali jsme se, trávili spolu čas, protože jsi chtěl moji krev. Byla jsem jen hloupý člověk, který ti věřil."

~

,,Když ti říkám, že tě miluju a že mě tahle láska drží dál od temnoty, nelžu." původní vyzná znovu své city mladé dívce.

,,Chci aby jsme spolu byli šťastní, zažili spolu všechno dobrodružství a aby jsi se viděl tak jak tě vidím já." hnědovláska upíra pohladí po tváři a věnuje mu polibek.

,,Miluju tě dost na to abych se začal milovat též."

~

,,Pane bože," hybrid mi ukázal vzpomínku. Na vše si vzpomínám. Na tu lásku. ,,cítím to," zahledím se mu do oči. ,,až teď jsi mi dovolil si vzpomenout, proč?"

,,Nechtěl jsem se k tomu vracet, ale čarodějky mě donutily. Od toho dne jsem na to nemohl přestat myslet, vrátilo se to. Všechno." mírně zpanikaří a rozejde se po místnosti.

,,Niklausi," rozejdu se k němu. ,,já nevím co na to říct..."

,,Co ke mě cítíš?"

,,Tohle po mě nemůžeš chtít," zarazím se. ,,porodila jsem tvé dítě, samozřejmě že budu bojovat za tvůj život a chtít tě v tom mém, ale teď momentálně..." přeruší mě.

,,Necítíš ten cit, který jsi cítila, když jsi byla člověk," má mysl mi zakazovala na otázku odpovědět. ,,samozřejmě, proměna z člověka na upíra city a emoce buď zesílí a nebo zmizí úplně."