Právo první noci

10.

Hermiona seděla v obývacím pokoji v Doupěti a už asi hodinu poslouchala Weasleyovi, kteří jí jeden přes druhého hučeli do hlavy, co má a nemá dělat a jak se chovat v blízkosti Harryho. Začínala toho mít plné zuby. Poslouchala tak napůl ucha a stal se z ní kývací panák. Toužila po jediném, konečně odsud vypadnout.

Ještě chvilku a už budu mít klid...

"...a vyřiď mu, že ho strašně moc miluju a brzy už budeme spolu. Ten lektvar mu nalej třeba do dýňového džusu, v tom nepozná," radila jí Ginny.

" Už musím jít, za chvíli mám schůzku s ředitelkou," řekla Hermiona a vstala.

Rozloučila se se všemi, konečně za sebou zabouchla dveře a přemístila se. Kdyz ote reka oči stála už před bránou Bradavic. Tam už na ní čekal Filch.

" Dobré dopoledne, pane Filchi."

" To se ještě uvidí, jak bude dobré" řekl úlisně a pustil jí bránou dovnitř.
Když ho míjela, sjel její postavu od hlavy až k patě a mlsně si přitom olízl rty. Ten pohled Hermionu znepokojil i znechutil až se otřásla. Přidala do kroku aby mu utekla. Naštěstí kulhá kvůli artróze v kolenou, takže jí nestačil. V duchu si říkala, že si na něj bude muset dávat pozor. U hlavních dveří na už ní čekala ředitelka.

"Vítám tě opět v Bradavicích,  Hermiono," usmála se na ni Minerva.

"Zdravím paní ředitelko. Jsem ráda, že tu můžu být," odpověděla jí.

" Pojďme dovnitř za chvíli začíná porada," otevřela dveře a vypustila jí dál. Společně stoupali nahoru do sborovny. Uvnitř už byli úplně všichni. Jako první vešla ředitelka.

"Dobře dopoledne, tak jsme konečně kompletní. Dovolte mi, abych sám představila novou učitelku Obrany proti černé magii," řekla a ukázala na otevřené dveře. Do nich vešla Hermiona a všem v tu chvíli spadla brada.

"Hermiono?" vykřikl Harry a šel jí naproti.

"Překvápko," zubila se na něj a objala ho.

" Co... jak... nechápu..." vykoktal ze sebe.

"Řekla jsem si, že tě sem přijedu pohlídat. Bude z nás super tým," mrkla na něj. Potom se šla přivítat s ostatními. Nakonec došla až k Severusovi a ten si jí měřil s nečitelným výrazem.

" Čí to byl nápad?" zeptal se.

" Můj, žádné obavy," zašeptala, ale vrásky od starostí kolem Severusových očí nezmizely.

" Chápu, že mi nevěříte, ale nejsem tu jako jejich špeh. Později si promluvíme," řekla mu a sedla si na volnou židli.

Poté ředitelka zahájila pořadu. Vysvětlila jim proč tu Hermiona může učit, i když nemá patřičné vzdělání.  Poté se probírali některé body školního řadu které potřebovaly doplnit či reformovat a nakobec rozvrhy  hodin. Když skončili, zašli společně na oběd do Velké síně. Hermiona a Harry si sedli vedle sebe a k nim Severus.

"V kolik za vámi můžu přijít?" Zeptala se.

"Kolem třetí," řekl Severus.

" Fajn, aspoň si stihnu vybalit." přikývla.

" Pořád tomu nemůžu uvěřit," uchechtl se Harry.

"Ani já, je zvláštní tu zase být..." usmála se a rozhlédla kolem.

***

Po obědě Minerva ukázala Hermioně její komnaty. Nacházeli se blizkosti nebelvírské věže.