~street love~

🤍eight🤍

Ethan-slabě
Francesco- tučně
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Z mého spaní mě vyrušil telefon a jak se pro něj pán natáhl. Naštvaně zavrčel a hovor přijmul. Zamručel jsem a přitulil jsem se k němu s úmyslem dál spát. Jenže když po asi 15 min. diskutování a flustrovaném hlubokém výdechu ohlasil že tam bude do pár minut otevřel jsem své oči a zmateně se na něj podíval. Kam musí odjet? Pujdu s ním?
Na hodinách jsem viděl přesně deset večer.
Proč ho někdo volá takhle pozdě? Co vůbec dělá za práci? Není to nějaký mafián?

Vážně mi právě v deset večer volají že mají ve firmě potíže? Najal jsem snad samé debili když to tam beze mě týden nedokážou zvládnout. Podíval jsem se na kocourka a pohladil ho po tváři. ,, Volali mi z práce, že je nějaký malér, ty dál spinkej do hodiny jsem zpátky, ano? Jestli se budeš bát pusť si treba telku nebo cokoliv jiného."
Dal jsem mu lehkou pusu na čelo když prikývl, pomalu jsem se zvedl a začal se soukat do saka. Zakňoural a viděl jsem mu na očích že by mě nikam pustit nechtěl. Usmál jsem se na něj. ,, Buď tu hodný ano? Zatím ahoj maličký, budu zpátky než stihneš zamňoukat" na to mi hned mňouknul, já se zasmál a už opravdu musel jít.

Když jsem uslyšel cvaknutí venkovních dveří, snažil jsem se najít vhodnou polohu na spaní a když jsem ji konečně našel, povedlo se mi usnout. To však netrvalo dlouho když mě probudila hlasitá rána. Posadil jsem se a rukou chtěl nahmatat pána,ale ten byl stále pryč, snažil jsem se přijít na to co to bylo za ránu. Když se ale rozezněla další rána a místnost se na pár sekund rozsvítila modře, hned mi došlo co to je a já se, se zděšením stočil do klubíčka a schoval se pod deku. Když ale bouřka stále nepřestávala ale spíš se zhoršovala začal jsem plakat a třást se. Co když mě tu nechal navždy? Blesk udeřil po nějaké době tentokrát hodně blízko a já se s křikem rozběhl někam do domu.
Celou dobu jsem utíkal a nevěděl kam se schovat, plakal jsem a špatně se mi dýchalo. Když jsem narazil na schody dolů,hned jsem seběhl dolů až jsem málem spadl a vzal za kliku od dveří hned pod schodami. Zamčeno.
Rozplakal jsem se snad ještě více, sjel zády po dveřích až dolů a zacal se tahat za vlasy. Tady to alespon není tak slyšet.. když uz mi bylo opravdu špatně až skoro na zvracení, nekolikrat jsem zakřičel o pomoc.

(ted bude takova delší část z Francesscova pohledu)

Proboha ja tak doufám že se nebojí bouřek, už když jsem odchazel to vypadalo na pořádnou buranici a už začínalo pršet. Po hodině a pul jsem byl konečně na cestě domů. Sakra jak ja se těším do postele a na mého kocourka. Měl jsem ale špatný pocit, když jsem přijížděl k baráku a uviděl asi dvoje sousedy a policejní auto, polil mě studený pot. Rychle jsem zaparkoval a vyběhl z auta až k policistovi který se snažil dozvonit.
,,Dobry večer, co se děje?!" vyhrkl jsem na něj a já měl opravdu strach co se kocourkovi stalo. ,, Dobrý vecer pane Rossi, sousedé slyšeli z vaseho domu nářek a volání o pomoc, proto nás volali."
Rychle jsem začal odemikat a začali se mi potit a klepat ruce. ,,Doprdele!"
Rychle jsem vběhl do domu a začal ho volat.
,,Ethane! kocourku kdepak jsi?!"
proběhl jsem snad kazdou mistnost ale on nikde. SKLEP. Rychle jsem se rozeběhl ke sklepu a mě spadl alespoň částečný kamen ze srdce. ,, Zlatíčko.." tahal se z vlasy, drápal se do paží a jak plakal, skori se nemohl ani nadechnout. Nejspíš mě ani neslyšel v jakém byl transu. Opatrně jsem ho pohladil abych ho vylekal co nejméně, on vyjekl, zvedl svuj uplakaný obličej a když mě uviděl hned se mi vrhnul kolem krku. ,, Ach maličký, moc mě to mrzi, že jsem tě tu nechal." Vyzvednu si ho do náruče a jdu ven za policistou abych ho ujistil že už je to v pořádku a o zbytek se postarám. Vsichni se nakonec rozešli domu a policista odjel. I s ním v náruči jsem šel do obýváku, kde jsem otevřel okna aby na něj mohl proudit vzduch. Posadil jsem se s ním na gauč a snažil se ho co nejvíce utěšit. Povedlo se mi to snad až za hodinu kdy stejně usnul vyčerpáním. Zvedl jsem se a mířil do ložnice. Půl druhé ráno. Pomalu jsem ho položil na postel kde po chvili začal kňourat. Rychle jsem se svlékl do spodního prádla a ulehl vedle něj, přitulil ho na sebe a mazlil ho jak to jen šlo aby měl klidné spaní. Celou noc jsem ale nezamhouřil oči.