~street love~

🤍two🤍

Ethan-slabě
Francesco- tučně
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Položil jsem ho na gauč a přemýšlel co s ním. Vzal jsem z křesla teplou deku a přikryl ho s ní.
Došel jsem do kuchyně kde jsem mu udělal do skleničky vodu.

Celý jsem se zachumlal do deky že mi šly vidět jen uši. Teplo. To si snad ani nepamatuju.
Hrozně jsem se lekl když mi odkryl hlavu a natahoval ke mě ruku s něčím. Váhavě jsem si to vzal a začal k tomu čichat, co když mě chce otrávit?

Pousmál jsem se na něj. ,,Neboj, je to jen voda, napij se. " Natáhl jsem k němu ruku a pomalu ho pohladil po hlavě, vyhýbaje se ouškům.
Nechal jsem ho v klidu, došel jsem do pokoje kde jsem vzal nějaké oblečení. Připravil jsem ho do koupelny na pračku a začal napouštět vanu, příjemně teplou vodou.

Nejdřív jsem si jen usrkl, ale hned jak jsem zjistil, že to není otrávené a je to voda, začal jsem hltavě pít, až dokud sklenka nebyla prázdná. Schoulil jsem se do rohu gauče i s dekou. Byl jsem tak moc unavený že jsem zavřel oči a chtělo se mi hrozně spát..

Došel jsem zpět, čupl si před gauč a pohladil to klubko pod dekou.
,,Maličký pojď se jen omýt a pak půjdeš spinkat, dobře? " Opatrně ho podeberu, vezmu ho do náruče a rozejdu se do koupelny.

Skoro vubec ho nejdříve nevnímám, ale pak mě vezme z gauče a já polekaně stáhnu ouška i ocas. Kam mě to nese? Určitě do sklepa, kde mě zmlátí nebo znásilní.. Hrozně se bojím a klepu se. Když uvidím dveře do nějaké místnosti, hlasitě se rozplaču.

Začne hlasitě plakat a ja se ho snažím jakkoliv utěšit.
,,Notak, ššš maličký, neboj se. " Pohladím ho po vlasech, zavřu dveře, zamknu a posadím ho na pračku. ,,Jen tě okoupu. Neboj se." Ukážu na vanu s vodou.

Posadí mě na něco a začne na mě mluvit, když ale ukáže na spoustu vody ve vaně, seberu síly, proklouznu kolem něj a chci utéct pryč. Vezmu však za kliku a.. Zamčeno. Zoufale vzlyknu, svezu se po dveřích na zem a schoulím se do klubka. Utopí mě. Zabije mě.

Povzdechnu si, bojí se vody, chudáček malý. Rozejdu se k němu ale když se ho dotku, začne sebou hrozně šít. Rychle ho zvednu do náruče a posadím na pračku jen ho držím za boky aby už neutekl.
,,Poslouchej mě maličký. Teď tě svleču a okoupu, je to jasné?" Lehce zvýším hlas aby mě chvíli poslouchal.

Přikrčím se, když na mě zvýší hlas a já se snažím na chvíli uklidnit. Lehce kývnu a do pěstiček stisknu jeho košili, avšak jednou se hned pustim když mi do ni vystřelí bodavá bolest.
Celý mě svleče a já se otřepu nejen zimou, ale i strachy.

Po hodině co jsem se s ním pral v koupelně, jsem ho pořádně omyl, dal do své postele a zakryl ho.
Šel jsem mu udělat něco k jídlu.
Udělal jsem špagety a vývar.
Když jsem došel do pokoje, zavolat ho na jidlo, tak už spal schovaný pod peřinou. Ubohé stvoření. Nechal jsem ho tedy spát a vydal se do své kanceláře pracovat a zařídit aby to tam asi tak na tyden prevzala má asistentka.