Why you? {Y/N x Felix}

- 2.kapitola -

Ráno mě kupodivu neprobudil budík, ale slunce se prodírající skrze mé záclony v pokoji. Rozhodla jsem se tedy už vstát i když bylo teprve osm ráno. Roztáhla jsem záclony dokořán a málem jsem oslepla, opravdu hodně svítilo slunce, né že bych neměla ráda slunce, ale takhle po ránu je to pro mě trochu šok. Též jsem otevřela okno, aby se pokoj vyvětral. Mezitím jsem si zašla do koupelny se převléct a vymyslet co s vlasy na koncert. Zatím si je asi nechám jen tak a učešu si je. Hned poté co jsem byla převlečená a vypadal trochu jako člověk jsem si šla do kuchyně nalít jen vodu.

Měla jsem totiž v plánu si zajít někam na snídani ven a sednout si do parku. Což byl asi určitě velký risk, když jsem všude měla fanoušky připravené fotit úplně vše, ale bylo mi to docela jedno. Chtěla jsem si udělat pěkný den a taky udělala. Vyšla jsem v tom co jsem na sobě zrovna měla oblečeného a k tomu přidala kabelku na dlouhém popruhu, která mi vysela do kříže okolo těla.

Měla jsem černé tepláky s bílím topem a černou mikinou. Kšiltovku jsem si nechtěla brát. Kousek jsem se prošla než jsem došla k parku, kde poblíž byla kavárna. Vešla jsem dovnitř kavárny a všichni upoutali na mou osobu pohled. Ale pak se vrátili nazpátek ke svému, už jsem se lekla že mě tak rychle poznali bez make-upu. Přišla jsem k pokladně ,, Dobrý den, mohla bych poprosit velké Cappuccino a s sebou?" ,, Jistě a jméno?" usmála se na mě starší prodavačka ,, Yumiko prosím." ,, Oh dobře, to jméno mi jen někoho připomnělo, nějakou zpěvačku, kterou vnučka poslouchá." pak se na mě pořádně podívala a nemohla uvěřit svým očím.

,, Jak mi dáte kávu, tak mi můžete podat i svůj mobil klidně se vaší vnučce vyfotím nebo jí můžeme zavolat na kameru." ,, Opravdu? To by jste mi udělala velkou radost, stejně jako jí." Paní šla dělat kafe a já si stoupla opodál, aby si další lidi mohli též objednat též kávu. Koukala jsem se do mobilu a četla si další maily od svého managera. Jen když jsem uslyšela hodně známý hlas zvedla jsem hlavu nahoru a samozřejmě tam stál Felix s Bangchanem a I.Nem.

Rychle jsem se otočila, aby mě nepoznali a taky jsem zpanikařila. ,, Yumiko prosím." No do háje, tohle mi hraje fakt do karet. Přišla jsem si pro Cappuccino a šli jsme s paní bokem, abychom mohli zavolat její vnučce. Mile pozdravila svou babičku a na obrazovce jsem se rychle objevila já a ten křik co z ní vyšel musel jít slyšet všude i Skz členové se na mě koukli. ,, Ahojky, jak se máš?" chvíli ještě nemohla uvěřit svým očím, ale rozpovídala se. Po 2 minutkách jsme ukončili hovor a paní mi ještě rychle poděkovala jednou než jsem odcházela.

Zároveň se mnou šel Felix se svým Americanem v ruce a rychle mi otevřel dveře, jako pravý gentleman. ,, Děkuji Felixi." usmála jsem se na něj ,, Za nic Yumiko." trochu ve mně hrklo že mě tak oslovil. ,, Kampak máš namířeno?" optal se mě když jsme stáli před kavárnou a čekali na Bangchana s I.Nem. ,, Koupit si asi nějakou snídani a jít si sednout do parku. Vy jste šli pro zásobu pro celý tým na dnešek?" optala jsem se opatrně, abych neřekla nějakou blbost ,, To zní docela fajn, a jo tak nějak jo. Nemohl bych se k tobě přidat?" ale v ten moment co to řekl přišel Chan s I.Nem.

,, Tak jdeme? Ah, málem bych zapomněl. Ahoj já jsem Bangchan." potřásla jsem si s ním rukou ,, Já jsem Yumiko, ráda tě poznávám." I.N se též přidal a zrovna se ptal na otázky ,, Jak dlouho máš už rovnátka? A studuješ ještě?" Chan ho trochu zkrotil, ale já mu ráda odpověděla. ,, No nechci to takhle hnusně končit, ale mám docela hlad. Tak děkuji za váš čas a hodně štěstí s dnešním koncertem." všichni mi zamávali, ale Felix se na mě ještě chvíli díval. Jako kdyby měl starost o to abych přešla v pořádku cestu.

---------------------------------------------------------

První setkání se SKZ uuuuu. 

Docela vzrušující, příští kapitola bude o koncertě a všechno okolo něj.