Vlčí Smečka|1.díl - Pozastaveno

3. Kapitola

Pohled Luka

„Jak to myslíš že ti utekli?" štěkl Luke po jednom vlkodlakovi. Stáli v lese. Čekali, čichali. Nevěděli kam dál. Ona utekla. Zase. Pohlédl vztekle na klučinu.

„já...omlouvám se" zakoktal, ani do očí nehleděl. Vyděšeně civěl na jeho bosé nohy.

„Zmiz mi z očí" Pokýval pouze na to nemehlo, nemělo význam řvát na něj, už tak byl doslova posranej strachy. Šel jsem s nimi a stejně nic. Zdrhli nám před nosem. Ale já Christin přivedu. Nenechám jí s tím bastardem. Zatnul pěsti. Nenáviděl ho. Ačkoli je to jeho bratr. A ona? Nemá ani páru s kým se zahazuje.

Po několika dlouhých rozhovorech dokázal alespoň trošku zklidnit svůj vztek. Několik strávených chvil doma se svou smečkou mu pomohlo opět posbírat nové informace a tak opět utíkám, tichý. Nikdo mě téměř nevidí. Černá srst se leskne do svitu měsíce. Hledám jí, ale marně. Chci jí toho tolik říci, avšak nemůžu. Nenávidí mě. Ta zrůda, které se ze mě stala. Celé dny běžel, společně se svými přáteli. Skoro nespali ani nejedli. To už se úplně zbláznil? není tohle sen? Kousek ode mě běží Amanda s Colinem v patách. Byly ochotní se mnou jít na tuhle výpravu.

„Luku zastav" Běžíme už celou věčnost" žadonila Amanda. Prudce jsem se zastavil. Přece je nenechám vyhladovět? nebo uběhat k smrti že?

„fajn, utáboříme se tady přes noc a zítra ráno vyrazíme."

„Jídlo." optala se Amanda s úsměvem. „Jsme slabý Luku a ty to víš."

„Coline zvládneš to sám?" optal sem se ho.

„Jo jasně.. něco ještě chytit dokážu" Vděčně jsem se na něj usmál.

„Tak já zatím zajdu pro vodu" vmísila se do hovoru Amanda .

Přikývli jsme. „Fajn.. na mě zbylo dřevo" usmál se na ně...Všichni se vydali jinými směry, každý vykonal část své práce snědení večeře a rozpálení ohniště. Vepsaná únava na jejich tvářích byla znatelná a tak se nedivil když si rozdělili stráž a brzy zalehli do hlubokého spánku.

Hned ráno začali opět stopovat, dokud vše bylo stále čerstvé. Měli velice žhavou stopu, nehodlal jí opouštět. Ona patřila jemu, najde ji kdekoliv. Kdykoliv. Zastavil se před jednou z hor. Někde tady jsou ukrytí cítí to, cítí blízkost jejich setkání. Někde tam je ona. Dívka, kterou miluje a chce jí. Ale je tu i on, jeho bratr. Nevěděla o něm nic, proč se s ním zahazovala? Proč nezůstala u nás, však nepoznala každou pěknou stránku naší smečky. Já jí dokážu, jak šeredně se spletla. Našlapoval po stopách, které ho vedli čím dál blíže. V zádech udýchanou partu. Tak se těší na to až spatří šok v její tváři a že bude dokonalý.

Pohled Christine

Probudila se v teplé posteli, počkat posteli? Chtěla udělat pohyb ale něco jí v tom bránilo, její ruce byli připoutány právě k posteli, její krk taktéž, téměř nemohla hýbat tělem. Vedle postele seděla Amanda se zavřenýma očima, spala. Znechuceně odfrkla. Z téhle zrady jí bylo mdlo. Měla dojem že pochopily, proč odešla. Neměli mě hledat. Tak proč ho poslouchali.

"Vstávej." odsekne hrubě na Amandu. Ta leknutím nadskočí, velice hluboký spánek na vlkodlaka. Protočí nad tím oči. Takhle by v přírodě nepřežila, přesto mě dokázali oklamat. Z té vzpomínky mi je ještě hůř, John ten zrádce? On v podstatě může za to že nás chytil. Se zrádci a utečenci je jasné, jak s nimi naložit. Smrt nebo hanba, všem na smích. Mnohdy z nich dělali otroky pro ostatní z vlčíc dělali rodičky, jen s nezadanými vlky spali a tím udržovali jejích smečku bez toho aby museli někoho ve vlkodlaka měnit. Hnus.