Ráno jsem vstala z postele. Jako každé ráno jsem si šla udělat hygienu. Dala jsem si na sebe trochu řasenky a vymýšlela jsem co si obleču. Nakonec jsem se rozhodla pro tohle.
S holkama si voláme jednou do týdne a včera holky odjížděli. No už jsou doma. I Jakub. Bude se mi po něm stýskat. Já na něho telefonní číslo nemám, ale on na mě jo a ještě se neozval. Docela se bojím, aby na mě nezapomněl.
Když jsem byla oblečená tak jsem šla dolů za rodičema, kteří seděli v kuchyni. Sedla jsem si k nim a snědla si müsli s mlékem. Když jsem se na ně podívali vypadali smutně. Teda aspoň to tak vypadalo. Mojí hlavou se tvořila otázka co se stalo? A tak jsem odložila lžičku zpět do mléka a podívala jsem se na ně. ,, Co se děje?" Oba dva se podívali na sebe a kývli na sebe. ,, Víš my víme že se ti to asi líbit nebude, ale odlétáme do USA!" vypustila ze sebe mamka a já na ní vyvalila oči. ,, Cože? Proč? Já, ale nechci nikam letět! I já mám svoje plány! Jediné co chci je ležet v posteli a nebo si jít za bruslit! Prosím nechte mě tady!" Začala jsem šílet. To pomyšlení na to že budu znovu mezi lidmi a daleko odsuď mě docela dost naštvalo. ,, Emo klid! Rádi bychom tě tu nechali, ale ty se neuživíš!" Vysvětlil mi táta a já se zklidnila. ,, Ale já přece mužů chodit na brigádu! Prosím fakt mě tady nechte a kdyžtak mi můžete posílat peníze!" Udělala jsem na ně psí oči a oni nakonec přikívli. Vypískla jsem radostí a oba dva jsme objala. Sedla jsem si za stůl a začala jíst to svoje müsli. ,, Jo a abysme nezapomněli dneska odpoledne odlétáme a přijdou nový sousedé!" Oznámila mi mamka a táta odešel někam balit svoje věci. ,, Proč?" Zeptala jsem se. ,, Měli autonehodu a umřeli. No my jsme ten dům zdědili a tak jsme ho pronajmuli někomu a ještě dneska by měli přijít takže nebuď překvapená a chovej se mile!" Na to jsem mamce kývla hlavou a dojidala jsem to.
Po snídani jsem si šla vzít brusle, nasadila jsem si je a vyjela na ciklistesku.
Projížděla jsem lesem, kudy ta ciklisteska vedla a dojela jsem do vedlejšího města. Koupila jsem si nanuk a jela zpátky. Byl to dobrý pocit někde jezdit, ale někdo mi tu chyběl. Jakub a holky. Bez nich to nebylo ono. Prostě místo smíchu a bavení se, jsem uslyšela jenom zpívat ptáky.
ČTEŠ
láska na táboře
Fiksi RemajaEma se den před odjezdem dozví že jede na 14 dní na tábor na který se vůbec netěší. Pro ní jsou tábory nuda a nebaví jí to tam. Jet tam, ale musí. Na táboře potká holky s kterými se skamarádí. Potká tam však kluka, který je takový ten "nejznámější"...