Ema se den před odjezdem dozví že jede na 14 dní na tábor na který se vůbec netěší. Pro ní jsou tábory nuda a nebaví jí to tam. Jet tam, ale musí. Na táboře potká holky s kterými se skamarádí. Potká tam však kluka, který je takový ten "nejznámější"...
Ráno jsem vstala z postele. Jako každé ráno jsem si šla udělat hygienu. Dala jsem si na sebe trochu řasenky a vymýšlela jsem co si obleču. Nakonec jsem se rozhodla pro tohle.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
S holkama si voláme jednou do týdne a včera holky odjížděli. No už jsou doma. I Jakub. Bude se mi po něm stýskat. Já na něho telefonní číslo nemám, ale on na mě jo a ještě se neozval. Docela se bojím, aby na mě nezapomněl.
Když jsem byla oblečená tak jsem šla dolů za rodičema, kteří seděli v kuchyni. Sedla jsem si k nim a snědla si müsli s mlékem. Když jsem se na ně podívali vypadali smutně. Teda aspoň to tak vypadalo. Mojí hlavou se tvořila otázka co se stalo? A tak jsem odložila lžičku zpět do mléka a podívala jsem se na ně. ,, Co se děje?" Oba dva se podívali na sebe a kývli na sebe. ,, Víš my víme že se ti to asi líbit nebude, ale odlétáme do USA!" vypustila ze sebe mamka a já na ní vyvalila oči. ,, Cože? Proč? Já, ale nechci nikam letět! I já mám svoje plány! Jediné co chci je ležet v posteli a nebo si jít za bruslit! Prosím nechte mě tady!" Začala jsem šílet. To pomyšlení na to že budu znovu mezi lidmi a daleko odsuď mě docela dost naštvalo. ,, Emo klid! Rádi bychom tě tu nechali, ale ty se neuživíš!" Vysvětlil mi táta a já se zklidnila. ,, Ale já přece mužů chodit na brigádu! Prosím fakt mě tady nechte a kdyžtak mi můžete posílat peníze!" Udělala jsem na ně psí oči a oni nakonec přikívli. Vypískla jsem radostí a oba dva jsme objala. Sedla jsem si za stůl a začala jíst to svoje müsli. ,, Jo a abysme nezapomněli dneska odpoledne odlétáme a přijdou nový sousedé!" Oznámila mi mamka a táta odešel někam balit svoje věci. ,, Proč?" Zeptala jsem se. ,, Měli autonehodu a umřeli. No my jsme ten dům zdědili a tak jsme ho pronajmuli někomu a ještě dneska by měli přijít takže nebuď překvapená a chovej se mile!" Na to jsem mamce kývla hlavou a dojidala jsem to.
Po snídani jsem si šla vzít brusle, nasadila jsem si je a vyjela na ciklistesku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Projížděla jsem lesem, kudy ta ciklisteska vedla a dojela jsem do vedlejšího města. Koupila jsem si nanuk a jela zpátky. Byl to dobrý pocit někde jezdit, ale někdo mi tu chyběl. Jakub a holky. Bez nich to nebylo ono. Prostě místo smíchu a bavení se, jsem uslyšela jenom zpívat ptáky.
