Ráno se probouzím pro mě v neznámém pokoji s lehkou kocovinou. Nevím kde jsem ale u sebe doma opravdu nejsem. Slyšela jsem kroky z chodby které došli pomalu až k mým dveřím a ty se začali pomalu otevírat a v nich stál člověk kterého jsem čekala ze všech nejmíň.
*flash back*
Okolo 2 ráno se naše partička rozpustila a já šla strašně opilá sama domů protože Karin šla k Lukášovi přespat, upřímně si myslím že se mezi nimi něco tvoří. Kymácela jsem se ze strany na stranu. Zpozorněla jsem ve chvíli když mi do očí svítili světla od auta které moc dobře znám. Vidím ho všude kde se mihnu a už je to opravdu zvláštní. Rychle jsem se otočila a začala jsem utíkat ale to auto se rozjelo za mnou. Utíkala jsem až do osudové chvíle kdy jsem přebíhala silnici a podklouzla mi noha. V tu chvíli jsem spadla a kutálela jsem se až dolů do příkopu, pak už si jen pamatuju že auto zastavilo a zhaslo světla a od té doby mám tmu.
*konec flash backu*
Ve dveřích stál Jakub jenom v šedivých teplácích bez trička s kafem v ruce a rozcuchanými vlasy. Musím uznat že už možná chápu proč jsou z něj jeho fanynky tak hotový.
,,Dobré ráno opilče" oznámil a napil se z hrnku.
,,Dobré dobré, kde to jsem?" Zeptala jsem se.
,,U mě v posteli" uchechtl se.
,,Jsem nevěděla že dokážeš po ránu být takhle strašně vtipnej." Řekla jsem uraženě a začala hledat svoje věci abych mohla vypadnout.
,,Wowowo kam se hrneš?" Zeptal se a vyděšeně mě sledoval jak běhám po pokoji.
,,Že by domů? Zítra musím do školy." Odpověděla jsem mu směšně a pobaveně.
,,Fajn ale hodim tě domu, stejně neznáš cestu, doraž dolu a vyjedeme." Rozhodl a odešel pryč.
Já si posbírala všechny svoje věci a šla jsem dolu kde už stál oblečený Jakub.
Došli jsme k černému mercedesu a nasedli do něj a jakub mě hodil domu.
,,Tak se měj kotě." Řekl provokativně Jakub na což mu přiletěla jen facka a vystoupila jsem z auta. Všimla jsem si že auto má zatmavená skla ale nepřišlo mi to nějak podezřelé a tak jsem v klidu odešla do útrob domu kde jsem musela uklidit a připravit se na zítřejší stresující den ve škole.
———————————————————————
Udělala jsem všechny potřebné věci a dala si horkou vanu v které jsem skoro usnula.
Po dalších 15 minutách jsem vylezla, vyfénovala si vlasy a uložila jsem se ke spánku s myšlenkami na Jakuba a o tom jak jsem se k němu dostala.
———————————————————————
Ráno probíhalo klasicky, udělala jsem si
make up, oblékla jsem se do šedivých tepláků, k tomu jsem si vzala šedivou Jsem v pohode, sem v prdeli. Mikinu protože jsem jí ukradla Tomášovi a ani jsem nevěděla že je to merch k nějakýmu Nikovo albu jenom se mi prostě líbila, když nad tím tak přemýšlím musím mít ve skříni hodně kousků merche protože Tomášovi kradu hodně věcí:D obula jsem si svoje jordany, vzala si bagetu a šla do auta kde už na mě Karin čekala.
Po cestě do školy jsme pomlouvali snad všechny lidi z obchodky protože nás neskutečně vytáčí.
———————————————————————
,,Dělejj!!" Řvala jsem na Martina který momentálně vysazoval dveře na záchodech, když je vysadil běželi jsme přes polovinu školy k našemu srazu kde jsem se celá parta sešli.
,,Vysadili jste všechno?" Zeptala se Karin.
,,Jo my hitli ředitelnu takže zdrháme" řekl rychle Lukáš a už si to rychle štrádoval do třídy. Když jsme všichni doběhly do třídy začala nám akorát poslední hodina písma.
,,G3.A JAK SE OPOVAŽUJETE VYSADIT DVEŘE ŘEDITELNY A NEZKOUŠEJTE ZAKECÁVAT ŽE JSTE TO NEBYLY! TOHLE UŽ PŘEKROČILO HRANICE TO ŽE VYSAZUJETE DVEŘE VÍ CELÁ ŠKOLA ALE VYSADIT DVEŘE ŘEDITELNY JE UŽ NESKUTEČNÝ VRCHOL! JESLI SE TO BUDE OPAKOVAT BUDETE POTRESTÁNI!"
Začala na nás extrémně řvát ředitelka která vletěla do třídy a stejně rychle jak přišla tak i odešla. Zazvonil konec poslední hodiny a my se vydali pryč ze školy, klasicky jsme si zapálili cígo ale já si všimla Jakubova auta o které se opíral, kouřil a mrkl na mě na znamení ať jdu za ním.
,,Hele já musím jít lidi uvidíme se zítra" rozloučila jsem se a šla za Jakubem.
,,Sleduješ mě?" Řekla jsem arogantně.
,,A ty šukáš Dominika?" Řekl stejným tónem hlasu ale v tom jeho byla špetka žárlivosti.
,,Ne" řekla jsem jednoduše a potáhla si s cigarety kterou mi Jakub vyrval z ruky a zahodil jak jeho tak i mojí cigaretu na zem.
,,Nastup si dělej" řekl a rozešel se k místu řidiče a já k místu spolujezdce.
,,Proč si myslíš že šukám Dominika?" Zeptala jsem se.
,,Proč máš jeho mikinu?" Řekl a sledoval cestu před náma.
,,Ježiši není jeho ale Tomáše tak přestaň žárlit" řekla jsem už opravdu naštvaně.
,,Nežárlim" odsekl
,,Kam mě vezeš? Tudy se nejede ke mě" řekla jsem zmateně.
,,Jedeme do studia Tomáš s něčím potřebuje pomoct" řekl klidně
Dojeli jsme do studia a já šla pomoct Tomášovi s tím co potřeboval. Potom jsme si povídali na gauči ve studiu a přišel i Dominik
,,Ale naše příkopová holka je tu" Řekl se smíchem Dominik a objal mě.
,,Jak jako příkopová holka?" Zeptala jsem se zmateně.
,,Sklapni Dominiku" řekl ostře a výhružně Jakub a já to nějak dál neřešila i když mi to vrtalo v hlavě. V průběhu večera jsem napsala Karin jestli se u ní nemůžu stavit a domluvili jsme se na 10 večer.
———————————————————————
Došla jsem ke Karin a já se jí svěřila o svých zkušenostech s černým autem značky Mercedes-benz.
,,je to zvláštní nebudu lhát, a jak myslel tu příkopovou holku?" Zeptala se zmateně Karin.
,,No já právě nevím ale poslední co si pamatuju ze soboty je to že jsem spadla do příkopu a pak mám tmu." Odpověděla jsem jí.
,,A pak jsi se probudila u Jakuba?" Zeptala se.
,,Jo pak jsem se probudila tam a odvezl mě domů jeho autem-" zasekla jsem se v půlce věty.
,,Co? Co se stalo? Vzpomínáš si na něco?"
,,Ten hajzl!" Zakřičela jsem.
,,Kdo? Co se děje KRISTI?!" Řekla vyděšeně Karin.
,,Celou dobu to byl Jakub! Jsem kráva že mi to nedošlo už ve chvíli kdy mě vezl od něj domu, už tenkrát mi to auto přišlo podezřelý, proto ten příkop on mě z něho vytáhl když jsem před ním utíkala proto o tom ví Dominik, proto když jsem ho vyfakovala ve studiu a vlastně den před tím v jeho autě. mi řekl že fakovat umím moc dobře, proto řekl že nejsem tak nevinná jak vypadám. Proto mě poprvé vezl Dominikovo autem a né svým protože nechtěl abych přišla na to že to auto je jeho. Protože mě doslova na každém kroku sledoval..." řekla jsem strašně vyděšeně.....
