I'm sorry Deku

den směny

Deku POV:

Právě se připravují na směnu Todoroki dneska nemohl, takže musím místo něj, no nevadí. Uklízím si do batohu věci, které potřebuju, je jich dost. Když mám všechno perfektní, kouknu na mobil, kolik je hodin, "23:00," řekl jsem, no měl bych už jet, rychle si mobil uklidím do zadní kapsy. Rychle vyběhnu po schodech, abych se obul. Tak a je to, konečně se mi povedlo nasadit boty, no nic, rychle za sebou zamknu dveře od domu a vydám se k autu. Nastartuju a jedu směrem klub.

Už jsem tady. Otevřu dveře, no fuj, tolik lidí, jakože co!? Radši půjdu za bar, dneska bych měl mít směnu s Denkim, zajímá mě, jestli už tu je. Jdu za bar a vyndám si nabíječku na mobil, protože ho mám vybitý, "ahoj!" Nadskočil jsem leknutím, "mám z tebe infarkt." "Infarkt vypadá jinak," jen protočím očima a radši se věnuji mobilu a nabíječce. "Ahoj," někdo řekl, pro mě neznámý hlas, "dobrý večer, vydržte chvilku," hned jsem mobil položil, "tak co to bude?" Zeptal jsem se a hned na to jsem se na něj koukl, NÁDHERNÝ kluk, bože můj!!

,,Pro mě whisky a pro Kiriho Becherovku. "Dobře, hned to bude," otočil jsem se a snažil jsem se rozdýchat to, že jsem právě viděl boha. "Tak tady to je, budete si ještě něco přát?" "Jo, můžeme si dát tebe?" Zeptal se ten černovlasý kluk Kiri? Myslím. "Bohužel, od toho jsou tu jiní." "Škoda," já se na něj jen usměju a vlastně mě napadla jedna věc. "Ale je tu jeden člověk, co dělá obojí." "Vážně, a je to kus!?" "Věř mi, že je," ten blonďák se jen usměje, pořád na mě kouká. "Denki, naklusej!" "Vole, co je? Právě mi volá máma." "Tady pan by si přál jedno přání." "Děláš si prdel zase! Víš, jak mně bolí zadek." "Nemel a dělej." Denki se koukl na Kiria a mně hned bylo jasné, že je tutovka. Denki i ten Kiria odešli a zůstali jsme tu jen já a on. Samozřejmě, že tu byli i jiní lidé, ale pro mě byl tady jen on.
______________

Ahoj!!

Jsem tu s novou knížkou 😂