„Můj otec byl potulný bard, kterému pro jeho umění přezdívali Slavík. Byl slavný a rozhodně se mu žilo dobře, ale i přesto se rozhodl složit další baladu. Ale ta neměla být jako ty ostatní. Měla to být ta nejlepší a nejkrásnější balada na světě. Nazval ji nový život. A protože věděl, že to nesloží jen tak, a že musí cítit vše co zpívá, tak se rozhodl usadit u nás vás vesnici.
To byla první část, poté přišla druhá, to byla ta milejší a zároveň krutější. Vzal si tehdy naprosto obyčejné děvče. A s tím měl tři děti, tři děvčátka. Já byla tím prvním co se narodilo, a tak na základě mé osobnosti začal skládat svou baladu.
Já tehdy o ničem nevěděla a tak jsem byla přesně taková, jakou že mě on sám dělal. Měla jsem ráda každého, chodila mamince k svátku trhat kvítí. Se svými sourozenci jsme posílali šišky po potoce a závodily o to, která bude rychlejší. A také jsme společně pracovali...”
Dianin hlas se chvěl jemnými vzlyky.
„Žila jsem si mile. Slýchávali jsme balady na dobrou noc. Ale můj otec i přes to, že se již zcela vžil do role, kterou v baladě hrál, stále nezapomněl na svůj cíl. Nakonec, když se rozhodl, že baladu, kterou skládal po celé ty roky, je na čase ukončit, tak vyčkal.
Když jsem náhle onemocněla, tak k baladě připojil konec, jak dítě v náručí svého otce a s úsměvem na tváři, opuští tento svět. Po tomto ukončení okamžitě zmizel.
Ano, byla to blbá náhoda. V zemi se totiž začínalo válčit. Když se vojsko hnalo na naši vesnici, tak jsem byla příliš slabá. Matka ani otec se o mě nezajímaly, byla jsem jim jedno, jako všem.”
Na Dianině tváři se ukázal výraz, jako kdyby skrývala nějakou hroznou nenávist. Rty měla semknuté a oči, jež zíraly do ohně, zeširoka otevřené.
„Musela jsem se tedy zvednout sama. Běžela jsem do lesa dokud jsem mohla, co se mnou vojáci dělali nevím. Ale probudila jsem se... no však víte.
A to je tak stručně o mě. A vy?”
Rytíř se nad tím příběhem ani nezachvěl. Když se ho Diana jemně dotkla, zdálo se, že spí. Ale ona věděla, že je to spánek falešný. To však bylo jedno. Rozhodla se jít spát též.
ČTEŠ
Dcera meče
FantasyDiana byla pouze předmětem. Její rodina ji brala pouze jako nástroj a opravdu jím v nějakých ohledech byla. Válka ale vše změnila. Po nemoci zesláblá Diana nestíhala utéct z domova a zůstala v lese. Byla sama a bezradná. Nejspíše by zemřela, nebýt p...