Game? [5SOS]

Ustup nebo tě zabiju

Samy

Další nudné ráno. Vůbec se mi nechce vztávat. Ale musím do školy. Počkat. Takhle moje povlečení nevoní. Fuj, co je to za smrad? Rychle jsem se posadila a ucítila ukrutnou bolest hlavy. Opět jsem si lehla a zkusila to znovu a tentokrát pomaleji. Otevřela jsem oči a uviděla tmu. Podle průvanu jsem našla okno a poté odhrnula závěsy. Denní světlo mě udeřilo do očí. Místnost se prosvětlila a já už věděla, proč to tu tak zapáchá. Všude byly otevřené flašky od alkoholu a spousta prachu. Pokusila jsem se projít mezi střepy a povedlo se. Zalezla jsem zpátky do postele. Děsí mě tohle místo.
Slyšela jsem blížící se kroky. Dveře se pootevřely a já se zachumlala víc do peřiny. Najednou ze mě ten dotyčný strhl deku a já pocítila zimu. Byl to ten s kudrnatými vlasy. Rychle jsem se zvedla a chtěla utéct otevřenými dveřmi.

"Kam si myslíš že jdeš maličká?'' optal se se slizkým úsměvem. Chtělo se mi zvracet.

"Odpověz!'' řekl rázně, až jsem se lekla. Sklopila jsem hlavu a pozorovala svoje holé nohy. Přistoupil ke mě, chytl mi bradu a podíval se mi do očí. Byl v nich vztek.

"Neumíš snad mluvit! Neboj já tě to naučím.'' řekl nechutně. Všimla jsem si, že má za opaskem zbraň. Možná bych mu jí mohla vzít a zastřelit ho.

"Prosím, udělám cokoliv...'' řekla jsem, aby odvrátila pozornost.

"Cokoliv? Tak si klekni maličká.'' řekl a já litovala svých slov. Rychle jsme ho obejmula a pořádně stiskla. Nečekal to a to mi dalo výhodu. Vzala jsem mu zbraň a namířila ji na něj. Ani to s ním nehlo.

"Dej mi to maličká nebo si ublížíš.'' zasmál se a přistoupil ke mě. Nabila jsem zbraň a přiložila mu ji ke hrudi. Úsměv mu z tváře zmizel.

"A teď mi ukážeš východ nebo tě zabiju. A myslím to vážně.'' Chodila jsem okolo něho a zůstala zády ke dveřím.

"Hej! Polož tu zbraň.'' řekl hlas ode dveří. Stál tam ten s fialovými vlasy.

"Ustup nebo tě zabiju!'' vykřikla jsem a vystřelila do stropu. Lekli se. Fialovlasý kluk ustoupil a já kolem něho prošla.

Už jsem byla konečně za dveřmi, když jsem narazila do blonďáka.
"Ty kreténe! Nestřílej tu!'' vykřikl hlas a následně se otevřely dveře. Stál v nich asiat. No super.

"Na co tak čumíš?!'' vykřikla jsem pro jistotu já a namířila na něho zbraň.

"Nějaká drzá, ne? Nasbírala jsi snad odvahu?'' zeptal se mě s úšklebkem a mrkl na blonďáka.

"Zastřel mě, jestli to dokážeš.'' řekl o přitiskl svou hruď na pistol. Ruce se mi začaly klepat, ale nechtěla jsem mu ustoupit.

"Tak vidíš.'' odpověděl si sám a vyrazil mi zbraň z ruky. Blonďák mi chytl ruce a vedl mě po schodech nahoru.

Vyšli jsme do druhého patra a mířili jsme do pokoje, co vypadal jako obývák. Surově mě hodil na gauč a sám se posadil naproti mě do křesla a nespouštěl z očí. Nahání mi to husí kůži.

"Takže maličká...'' začal mluvit asiat a sedl si vedle mě.

"To co se stalo dole se už nikdy opakovat nebude.'' řekl kudrnatý kluk a ostatní přikývli.

"Já se ale jmenuji jinak...'' zašeptala jsem opatrně. Všichni se hlasitě zasmáli.

"Tak nás pouč baby.'' odpověděl fialovlasý kluk a vyzývavě se na mě podíval. Vstala jsem a všichni se mnou.

"Jmenuji se Samy Felton.'' řekla jsem rozhodně. Úsměv jim ze tváře zmizel a já dostala strach.

------------------------------------------------
Na chyby nekoukat. Doufám že se vám část líbila. :-)

Ily❤

Gabi :)