Obsessed - D.R.

59.kapitola - Fotky

,,Matka tě chce vidět"

Zašeptal mi do ucha Draco a ruce si překříženě položil na mé boky. Přitáhl si mě k sobě a věnoval mi vřelý polibek do vlasů. Koutky mých rtů se pozvedly směrem nahoru.

,,Děje se něco, že mě volá k sobě?"

Zeptala jsem se a odložila si svou rozdělanou práci na stůl.

,,Předpokládám, že nás svolává k večeři zlato"

Přeskočil Dracovi v půlce věty hlas. Bouchl se do hrudi a snažil se to rozkašlat. Donutilo mě to ke chichotu, při čemž mi věnoval vražedný pohled.

,,Ani to nezkoušej"

Neodpustil si poznámku k mému výrazu ve tváři. Svůj ukazováček namířil na mě a pohledem mě přímo propaloval.

,,Polez Draco"

Pobídla jsem arogantně blonďáka a popadla ho za ruku. Propletla jsem s ním prsty a vydala se po schodišti za jeho matkou.

,,Tady jste"

Uslyšela jsem milý hlas v povzdálí. Vstoupila jsem do místnosti a pozorovala Narcissu jak sedí na pohovce přímo před planoucím krbem s brýlemi na nose. V rukou držela obrovskou knihu. Popošla jsem o pár krůčků dopředu a ozvala se.

,,Chtěla jste mě vidět paní.."

Vzešlo ze mě. Žena ve středním věku mě přerušila.

,,Stačí Narcissa Milly, pojď si sednout"

Narcissa poklepala na místo vedle ní. Otočila jsem se na chlapce, který mě pečlivě pozoroval. Hlavou pokývl. Ruce měl za svými zády a celý vzpřímený přešlapoval z jedné nohy na tu druhou. Pohledem jsem se vrátila k Narcisse, která se zajímala pouze o knihu držící v rukou a váhavě si usedla vedle ni. Nohy jsem měla u sebe a záda narovnaná. Ruce ve klíně. Cítila jsem paniku probíhající mi tělem jako proud elektřiny.

,,Vidíš ho?"

Uchechtla se blondýna a naklonila knihu směrem ke mně. Naskytl se mi pohled na fotografie. Pohybující se fotografie. Fotografie, které byly už pár let staré. Byl na nich Draco. Nestačila jsem se divit. Jako dítě byl tak šťastný. Narcissa mi věnovala album do klína a sama se mírně opřela o mé rameno, aby mohla mít lepší výhled.

,,Tady mu byl rok, snažil se zvednout a začít chodit, ale nešlo mu to, a tak nakonec začal fňukat a brečet, byl tvrdohlavej"

Ukázala prstem a pozasmála se. Dobře, tak nebyl zas tak úsměvné dítě.

,,A tady jsem mu každou noc četla knížku, jinak by sám neusnul"

Přejela prstem z jednoho koutu alba na ten druhý. Věnovala jsem pohled Dracovi, který si momentálně zakrýval obličej. Viděla jsem jak červenal. Uchechtla jsem se.

,,Mami dost už"

Zaskuhral chlapec a navázal s Narcissou oční kontakt.

,,a nebo tady dostal svou vůbec první knížku, kterou moc rád četl"

"Pohádky o Princeznách". Zavřela jsem svá víčka a snažila se zadržet chichot uvnitř sebe. Neúspěšně. Vyprskla jsem smíchy a Narcissa se ke mně přidala. Draco nás sledoval s vražedným pohledem a obě nás propaloval. Oči měl povislé, těžce oddychoval a pěsti měl pomalu až zaťaté.

,,Dobrý, to by pro dnešek stačilo, zvedej se Milly"

Udržoval se. Nechtěl vybuchnout vzteky a pokazit atmosféru celého dnešního večera.

,,Ne tak rychle"

Ozvala se jeho matka a vzala si do rukou foťák. Pousmála jsem se a věnovala pohled blonďákovi, který byl celý roztěkaný. Nervózně přešlapoval z jedné strany místnosti na tu druhou.

,,Musím si vás tam přidat"

Dodala. Poukázala jsem na chlapce, aby se ke mně přidal a nastavila mu dlaň, kterou přijal. Obmotal si jednu ruku okolo mých boků a tu druhou nechal viset podél svého těla. Mírně se pousmál, na čež jsem ho následovala. Hlavu jsem položila směrem k jeho hrudi a čekala, až Narcissa spustí spoušť. Jakmile tak učinila, ozářil nás blesk. Měla jsem pocit jako by mi to vypálilo čočku, ale na kameře jsem snad ani nemrkla.

,,Běžte se najíst, v jídelně by mělo být volno"

Pověděla Narcissa a opět se uvelebila na pohovce. Přikývla jsem a vzorně jsem vykročila z obývacího pokoje směrem k jídelnímu stolu.

Byl větší než bych čekala. Připomínalo mi to Bradavice. Stůl byl elegantně prostřen a jídel bylo tucty. Na obou koncích byla přidělena židle společně s talířem, sklenkou nejspíše vína a příbory. Chlapec měl možnost se jít sám usadit, ale byl takový gentleman, že mi odsunul židli a následně čekal až si sednu. Cítila jsem se jako v ráji. Podepřela jsem si hlavu a pečlivě sledovala Draca. Byl celý spocený. Měl na sobě oblek. Vlasy do patky. Tmavší oči než obvykle. Nevěděla jsem, čeho si všímat dříve. Blonďák luskl prsty a v ten moment se na našem talíři objevil hlavní chod. Do rukou jsem si vzala příbory a pustila se do jídla.

,,Takže Pohádky o Princeznách?"

Rýpla jsem si do něj. Odvrátil pohled od jídla a přesunul ho na mě.

,,Watsonová nezačínej zase"

Přecedil přes zuby mé jméno a napomenul mě. Na tváři se mi vybídl jízlivý úsměv.

,,Jaká pohádka se ti líbila nejvíc? Ta o Nespalíně nebo ta o.."

Draco mě přerušil a namířil na mě ukazováček.

,,I hned s tím přestaneš nebo.."

Tentokrát jsem mu do řeči skočila já.

,,Nebo co?"

Pousmála jsem se. Všimla jsem si jak zuří. V očích mu plály plameny hněvu. Nehodlal přetrhnout oční kontakt. Rty se mu přesunuly do úzké linky. Nůž s vidličkou drtil ve svých dlaních. Byl celý bez sebe.

,,Nebo tě to bude bolet"

Pověděl stručně a bez emocí. Nedokázala jsem si pod tím cokoliv představit. Fyzicky by mi nebyl schopný ublížit. Snad. Můj úsměv mu stačil místo odpovědi.

,,Jak si přeješ"

Dodal. Zvedl se od stolu a přešel ke mně. Po celou tu dobu jsem se ani nehnula. Musel mě přemlouvat, abych se vůbec podívala jeho směrem.

,,Jestli se teď hned nezvedneš, vezmu si tě přes rameno"

,,To neuděláš"

Odvětila jsem.

,,Vážně?"

Zeptal se a pozvedl své obočí. Sklonil se a podebral si mě pod stehny. Jako, kdyby to bylo nic, si mě hodil přes rameno a pevně mi zmáčkl mé hýždě. Zaječela jsem. Bušila jsem mu do zad, ale to mu očividně nijak nevadilo. Neomezovalo ho to. Dělalo mu radost, když nade mnou vyhrával.