Obsessed - D.R.

13.kapitola - Usmíření

Posadila jsem se na postel zmijozelského prince a rozhlédla se po pokoji. Málem bych zapomněla, že ten chudák musel spát na zemi. Vypadal tak sladce, měl rozcuchané vlasy, které mu padaly do obličeje a lehce načervenalé tvářičky. Pousmála jsem se a rozhodla se zvednout. Potřebovala jsem se rychle vypařit a při nejlepším nikoho nepotkat, což je skoro nepravděpodobné, ale co se dá dělat. Ještě než jsem vyrazila, přikryla jsem blonďáka peřinou a dala mu pusu na tvář. Opatrně jsem zavřela dveře a rychle přeběhla celý hrad, až jsem skončila u mého pokoje. Otevřela jsem dveře v domnění, že Kate bude ještě spát, no samozřejmě pouze v domnění. Kate seděla v mé posteli a po tvářích ji tekly slzy.

,,co se děje?"

Zeptala jsem se se strachem v očích a myslela jsem si, že se ji přihodilo něco zlého. Kate na mě upřela pohled a vypadalo to jako by nemohla uvěřit tomu co vidí.

,,kde si byla? Hledali jsme tě snad všude"

Pozvedla jsem své obočí při čemž si to dramatická Kate ke mně už namiřovala. S kapesníčkem a rozmazaným make upem si položila hlavu na mé rameno, čímž mi umazala triko. Kate si zvedla svou hlavu, podívala se mi do očí a poté na můj krk. Smutek z tváře ji ihned přešel a zařvala mi do ucha jak nejvíc mohla.

,,tak to mi ho vyndej!"

Rozesmáli jsme se obě na celý pokoj. Já vlastně ani nevěděla proč, ale nechtěla jsem kazit chvilku a Kate má někdy fakt dobré hlášky. Přešla jsem k zrcadlu a první co mě zarazilo, byli mé rozmazané linky a rozcuchané vlasy. Pramen vlasů jsem si dala za ucha a až teď jsem si toho všimla. Krk mi ozdoboval jeden velký cucflek. Ten bastard věděl moc dobře co dělal.

,,a chtěla bych se ti omluvit za včerejšek, přehnala jsem to"

Povzdychla si Kate, otočila jsem se na ní a pevně ji objala.

,,zažili jsme i horší věci zlato"

Poslala jsem ji vzdušnou pusu a podívala se na ní s jiskřičkami v očích. Kate se usmívala od ucha k uchu a vzdušnou pusu mi poslala zpět.

,,mimochodem, to co máš na krku to je od Harryho? Nemyslela jsem si.."

Skočila jsem ji do řeči mezitím co jsem se snažila upravit.

,,jsme jen kamarádi a tak to i zůstane"

Podívala jsem se přes zrcadlo na kamarádku, která pouze pokývala hlavou na náznak toho, že to chápe.

,,tak kdopak je ten šťastlivec?"

Zakmitala brunetka obočím.

,,hmm je ze zmijozelu, měří 185 a je to blonďák, koho si typuješ?"

Kate spadla brada a zakřičela.

,,malfoy?!"

Uchechtla jsem se a nadále se věnovala svému líčení, které jsem už měla skoro hotové.

Jakmile jsem byla se svými vlasy, make-upem a oblečením spokojená rozhodla jsem se vydat s Kate na snídani. Sedla jsem si ke stolu mé koleje a vzala si do rukou namazaný chleba. Chtěla jsem se už zakousnout, když v tom mi někdo mou snídani vytrhl z ruky.

,,to už je podruhé Georgi!"

Zaškemrala jsem s důrazem v hlase. Dvojčata se usmála a rudovlasý chlapec pověděl.

,,pleteš si nás, já jsem Fred"

Fred na mě mrkl a poposedl si s Georgem trochu opodál. Pousmála jsem se a podepřela si hlavu rukami. Kate do mě drcla a začala mi bušit do stehna. Věnovala jsem ji pohled plný otázek a podívala se stejným směrem, kam byla zakoukaná. Do sálu přicházel blonďák se svojí skupinkou za zmijozelu. Něco pošeptal Theovi a poté se sebevědomou chůzí si to vydal za mnou. Tentokrát měl na sobě černé sako, košili i kalhoty, jako kdyby se chystala velká událost. Bylo to na něm atraktivní, to stejné platilo i pro jeho prstýnky a řetízek na krku. Sedl si naproti mně a snažil se se mnou navázat oční kontakt, což se mu i povedlo. Usmíval se jako sluníčko na hnoji a jeho bouřková kukadla zářila štěstím. Vybídlo mě to ještě k většímu úsměvu.

,,tak já vás nechám být vy dvě hrdličky"

Usmála se Kate s jiskřičkami v očích a přešla ke stolu zmijozelu, odkud nás pozorovali kluci. Draco si zkousl ret a zadíval se na fialový flíček na mém krku.

,,dnes hrajeme proti havraspáru, tak si tě ve 14:30 vyzvednu"

Pokývala jsem na náznak toho, že to chápu a začala se věnovat mé snídani, v kterou jsem už doufala, že bude pouze má. Marně, jakmile jsem své dílo dodělala, Draco mi ho vytrhl z ruky.

,,Draco!"

Zasyčela jsem chlapcovo jméno, ten pouze na mě ukázal prostředníček a celý vysmátý si sedl ke stolu zmijozelu." Idiot" pomyslela jsem si, čapla jsem první věc co byla k snědku a konečně se do ní zakousla.

Svůj "slib" blonďák dodržel a přesně ve 14:30 si mě vyzvedl před vstupem do nebelvírské koleje společně s Kate. Za celou cestu nikdo z nás ani nepípl, pouze jsme byli zamyšlení a nevšímali si lidí kolem sebe. Draco nás posadil na stejnou tribunu jako Blaise před pár týdny a věnoval nám svůj vřelý úsměv. Tribuny se začaly pomalu zaplňovat zeleno modrými dresy svých týmů. Věřila jsem, že dnešní zápas přinese krásnou atmosféru. Hráči ze zmijozelu i havraspáru nastoupili na hřiště a zápas mohl začít. Bylo to vyrovnané, nejdříve vedl havraspár, poté zmijozel a někdy dokonce i vedl Havraspár o několik desítek bodů, to ovšem zmijozel dohnal. Oba týmy chtěli vyhrát a především je hnali za vítězstvím fanoušci, kteří jim opravdu dělali úžasnou atmosféru. Rozhlédla jsem se po hřišti a hledala blonďáka, který nikde nebyl vidět. Nejspíše se žene už někde za zlatonkou, akorát mimo hrací plochy.

,,Milly pozor!"

Zařvala Kate a ukázala směrem před nás. Řítil se náším směrem obrovskou rychlostí potlouk. Nestihla jsem ani zareagovat a kdyby nebylo Blaise, který potlouk odrazil bylo by nejspíš po mně. Věnovala jsem mu děkovný pohled a poté nadále sledovala hru, i když trochu otřeseně. Blonďák se přiřítil zpět ke hřišti a už se natahoval po zlatonce, až ji nakonec měl ve svých rukou. Zvedl zlatonku nad hlavu a celé tribuny společně se mnou i Kate si mohly vyřvat hlasivky na jeho jménu. Úsměv na tváři mu nechyběl a svým pohledem brouzdal po tribunách. Jakmile mě zahlédl, poslal mi vzdušný polibek, což jsem mu opětovala. Draco přilétl k Leemu, něco mu pošeptal při čemž Lee pokýval hlavou a vzal mu z rukou mikrofon, do kterého celou dobu Lee oznamoval vývoj zápasu. Draco slétl dolů, nadechl se a pověděl.

,,věnujte mi ještě pozornost prosím, asi mě všichni znáte jako kluka co nenávidí všechny kolem sebe a má rád pouze sám sebe.."

Na chvíli se odmlčel a dal si od pusy pryč mikrofon. Prohrábl si vlasy a nakonec pokračoval ve svém proslovu.

,,.. znali jste mě dobře, ovšem nedávno jsem potkal dívku, která mi změnila pohled na svět a chtěl bych ji poprosit, jestli by nemohla sem za mnou přijít"

Usmála jsem se a sestoupala jsem několik schodů z tribuny, až jsem se dostala na hřiště. Přeběhla jsem celou hrací plochu až jsem se zastavila u skupinky hráčů ze zmijozelu, kteří kolem mě a blonďáka udělali kruh. Draco mě chytl za ruku a dal si k puse mikrofon, do kterého pověděl.

,,Milly Watsonová chtěla by si se mnou jít na ples?"

Usmívala jsem se od ucha k uchu a v očích jsem měla slzy. Bylo to jako z pohádky, všichni na stadionu čekali na mou odpověď a já ji moc dobře věděla.

,,ano"

Zašeptala jsem do mikrofonu a celá tribuna jásala radostí. Po tvářích mi tekly slzy štěstí a stále jsem nemohla uvěřit tomu, co se právě stalo. Draco podal mikrofon jednomu z hráčů týmu a zaměřil se na mě. Dal si do svých dlaní mé tváře a setřel mi z nich slzy. Naše pohledy se střetly, ani jeden z nás jsme se nemohli od sebe odlepit. Bylo to něco nádherného. Skrčil se a propojil naše rty v jedny. Jeho studené ruce se přesunuly z mých tváří k mému pasu. Přitáhl si mě ještě více k sobě a pevně mě obejmul. Ve filmech se vždy láska vyjadřuje velkými gesty, velkými proslovy před spousty lidí a stejně nejhezčí momenty lásky jsou, když se nikdo nedívá.