,, A je to tady!" začala šílet moje teta Emma, ,, Broučku, jdeš na střední školu!"
,, Ano této, já vím..." protočila jsem panenky. Teta Emma z toho dělá takovou vědu, vůbec ji nechápu. Proč dělá takové haló jen kvůli mému nástupu na střední školu?
,, Jak se těší moje ledová královna? " Ano, má teta s tím nedá pokoj. Dokola, již od mých osmi let, kdy jsem měla ráda Ledové Království, mi říká ledová královna. Prý ve mě vidí Elsu. ,, Ale jo... těším se..." odpovím a pravou rukou si přijedu po mé levé paži, kterou mám podél těla. ,, Notak, hlavu vzhůru, potkáš nové lidi, takže i nové kamarády! No není to super?! " Vyšlo z jejich úst slovo super nebo se mi to jen zdálo? Jako neříkám nic, kdybych byla extrovert, jako že nejsem, možná by to super bylo. Potíž je v tom, že extrovert nejsem.
,, Jo..." odmlčel jsem se, ,, Je to super teto." Podívám se na ní ledově upřímným a také tažením pohledem, opravdu tam musím jít?
,, Vůbec na mě nedej ty oči Terez, musíš se něčím vyučit. Proč by sis jinak podávala tu přihlášku?" Povzdychnu si a popadnu batoh ze zadní sedačky auta. ,, Tak já jdu..."
Teta se na mě podívala, jako by chtěla něco říct, ale očividně si to rozmyslela. ,,Já vím, máma by na mě byla hrdá..." zabouchnunza sebou dveře od auta a odcházím ke škole.
Jen co zalezu za první roh, stáhnu si vlasy do culíku. ,, Je v té uniformě teplo, co?" ozve se za mnou dívčí vlas. Leknu se a otočím se za hlasem s gumičkou odloženou v ústech, zatím co jsem si snažila na hlavě vytvarovat něco podobného culíku. ,,Čekala bych, že si vlasy zapleteš do copu, jako to Elsa nosívala." usměje se milá dívka. Bruneta, s dvěma copánky, jako to nosívala Anna. ,, Až na to, že já Elsa nejsem." řeknu, jen co si vytáhnu gumičku z úst. Obě se zasmějeme.
,, Mé jméno je Anna." Podává mi ruku. ,,Já jsem Tereza, ale všichni mi říkají Teri." Podáme si ruce. ,, Prima, bez kamarádky bych to v tomto blázinci nepřežila." zachichotá se. ,, Jaký obor studuješ?" zeptám se bez váhání. ,, Grafický design. Co ty?" Stáhla jsem si vlasy do gumičky, ,, Já módní navrhářku. Teta mi furt říká že mám cit pro detail..." povzdychnu si, ,, Kéž by toto všechno viděla moje máma."
,, Co se stalo s tvou mámou?" nahodí tázavý tón s tik samým pohledem. ,, Nechci seno tom bavit." odseknu ledově a popojdu o kork ke vchodu do školy. ,, Dávej bacha! Vcházíš do budovy pro chlapce." chytne mě za ruku.
