Napsala mi Anna, že dnes do školy nepřijde. Neměla jsem ji to za zlé, taky bych se potřebovala vypořádat s rozchodem. Odpověděla jsemnji, že je to v pohodě, na to mi však neodepsala.
Rozhodla jsem se dnes počkat na Michala před jeho vchodem do školy - opět. Chtěla jsem mu něco říct, teda říci, udělat. Klidně i před jeho vlčí smečkou.
Jak nečekané, dorazil se svou smečkou. Musela jsem se pousmát, protože jsem měla už dopředu vymyšlenej plán.
Šla jsem za nimi, ,,Michale?!" Otočil se na mě a já se usmála ještě víc. Došla jsem k němu a objalaho - součástí plánu. ,, Wow, holka, co se děje? Včera jsi mě neobjala." Taky že jsem to neměla v plánu. ,, Já nevím, možná protože..." kopla jsem ho to jeho nádobíčka, ,,Ses choval nechutně?"
Vlčí smečka vybuchal smíchy. Nesmáli se mě, smáli se Michalovi. ,, Bro, tak teď jsi dostal dobrou." řekl jeden z nich. ,, Drž hubu, debile!" vyštěkl na něj Michal s procítěnou fyzickou bolestí.
Já si v klidu odešla do mé budovy školy s čistým štítem. Dostal co si zasloužil.
