Toho dne jsem nemohla spát, psala jsem si tedy s Annou a probírali jsme různé holčičí věci, co mě moc nebaví.
Druhý den jsem do školy přišla dříve, doufala jsem, že uvidím toho syna pana ředitele či čí to byl syn. Chtěla jsem mu jen něco sdělit, povzbudit ho, nebo tak něco. ,,Čekáš na někoho?" přišel za mnou jakýsi člověk. Otočila jsem se za hlasem a uviděla ho, toho kluka z parku co byl včera u bas v bistru. ,, Ano, na mou kamarádku, máme sraz před školou. " úmyslně jsem lhala. ,, A nečekáš takhle před špatnou budovou? " ukázal na nápis nad dveřmi. Podívala jsem se tam a uviděla ten nápis.
Co mám dělat? Mám hrát nějakou hloupou hru? A proč ne? ,, No, jo... upsi! " prohrabla jsem si vlasy. Mladik se usmál, ,,Hmmm, dobrá snaha o hru. " naklonil se ke mě, ,,A teď bych prosil pravdu. Na koho čekáš?" Sakra, tak to mi nevyšlo.
,, Dobře, čekám na jednoho kluka, kterého včera jakýsi mladík sbil za to, že se mu navážel do holky nebo co." dala jsem si pramínek vlasů, co mi vadil v obličeji, za ucho. ,, Ou, takže čekáš na syna pana ředitele, co?" odtáhl se, ,, Dobrá tedy, já jsem Michal [Majkl] a jsem ten kluk, co sbil toho zmetka, který se mi navážel do holky. Má štěstí, ta holka už je singel. " během jeho mluvení si dal ruce do kapes od uniformy a naklonil se ke mě. ,, Kdo byla ta holka? " zeptala jsem se šeptem. ,, Tvá kamarádka, však ty dnes možná poznáš která. " Zalapala jsem po dechu, kamarádky na této škole moc nemám, mám jen jednu.
,, Měla by jsi jít už ke své škole, za chvíli začínají první hodiny. " odvrátil ode mě pohled a vešel do své budovy školy. Odešla jsem ke své škole kde jsem potkala Annu.
,, Ahoj!" mávala jsem na ni už z dálky. Došla jsem k ní a viděla její smutnou tvář.
,, Ahoj, mohla by jsi se mnou na záchod? " zeptala se s tichým hlasem. ,, Jo, jo jasně. " prohrábla jsem si vlasy a vydala se za ní na záchody.
Tam to z ní všechno spadlo. ,, Nenávidím ho, je to parchant! On mě zlomil Terko! On mě zničil! Je ze mě trozka!" propadla slzám. ,,C-Co? Kdo? Kdo ti co udělal?" věděla jsem přesně co jí udělal, ale nevěděla jsem kdo. ,, Michal [Majkl]! Rozešel se se mnou, včera v noci přes zprávy." zněla zklesle. Ani se jí nedivím, kluk kterého milovala jí zlomil srdce. Zkousla jsem si dolní ret a prohrabla jsem si vlasy, vytáhla jsem z batohu láhev s vodou a podala ji jí, ,, Na, napij se. To by ti mohlo trochu pomoct se uklidnit." Anna se napila a láhev mi zpět vrátila, ,,Děkuju, Terko."
Podívala jsem se na ní, ,, Máš rozmazanou řasenku, tady máš. Nejsou odličovací, ale snad trochu pomůžou. " podala jsem ji vlhčené ubrousky. Anna jen přikývla pro vděk a já odešla z toalet.
Měla jsem velký vztek a touhu někomu ublížit. Věděla jsem komu mám ublížit a má nenávist k němu právě vypukla. Tak teď už u mě nemá žádnou šanci.
