„Kapka lásky je víc jak vodopád zlata.“
— Friedrich Von Bodenstedt***
Cedric Diggory byl odjakživa hodný a spravedlivý člověk, teď podle Cassiiných slov odvážný. A cítil se tak, opravdu. Úkol, který ho čekal byl sice náročný, ale on se snažil připravovat. Pomáhala mu v tom i sama Cassie Dawsonová. Jemu se podařilo zjistit, co bude první úkol a nebelvírka zase měla nápady, které by mohl při souboji s drakem využít. Byla opravdu skvělá! Vlastně ani neměl tušení, za co si tak báječnou holku zasloužil.
Co se týkalo vyučování, to se nijak nelišilo od školní docházky minulého roku, takže se musel Cedric učit i se chystat na první úkol Turnaje. I proto byl rád, že měl za sebou podporu nejen celé školy, přátel a rodiny včetně Cassie.
A právě tohle byl důvod, proč cítil k mladému Harrymu Potterovi takový soucit. On měl za sebou celé Bradavice, kdyžto Potter jen pár svých přátel, kteří mu věřili, že své jméno do Ohnivého poháru nehodil schválně a sám.
,,Tak jak se cítíš?" zeptala se Cassie, když spolu ruku v ruce mířili k učebně přeměňování.
,,Nejsem si jistý," připustil Cedric. ,,Není to nic, na co bych se musel těšit, ale nemám úplně strach. Jen... jsem nervózní."
,,To chápu," přikývla. ,,Spíš kdybys neměl strach, měla bych tě za blázna." zasmála se.
,,Tak to děkuju," ušklíbl se taky.
,,Ber to pozitivně. Oproti začátku víš, co tě čeká v prvním úkolu, to tě před tím ani nenapadlo."
,,Jo, to máš pravdu," přikývl.
,,To mám, já mám totiž vždycky pravdu." zavtipkovala a změnila téma. ,,Víš, jak teď bude volno? Elena bude mít narozeniny a ptala se mě, jestli bys nepřišel taky."
,,Zve mě na svou oslavu narozenin?" zeptal se udiveně, čemuž se jeho přítelkyně jen potichu zasmála.
,,Netvař se tak překvapeně. Vždyť jsi součástí rodiny. Naši tě mají rádi, stejně jako tvoji mě. Přijdeš?" optala se. Cedricovi odpověď příliš dlouho netrvala.
,,Ovšemže jo. Jen mě to pozvání trochu překvapilo." odpověděl.
,,Proč když tě má Elena a bere tě jako svého mladšího bráchu? Jednou mi to tak jako naznačila. A osobně si myslím, že kdyby mezi námi náhodou došlo k nějakému problému, byla by první člověk, kdo by nás začal usmiřovat." řekla na to blondýnka.
Bylo až k nevíře, jak moc jejich rodiny přijaly toho druhého. Cassiina rodina Cedrica a naopak. Byla by škoda to jednou případně ztratit. Naštěstí ale teď nic takového nehrozilo.
,,Hm," odvětil na to jen hnědovlásek, ale ve skutečnosti ho slova přítelkyně o její sestře zahřála u srdce.
I on měl Elenu Dawsonovou v oblibě. Sice se s ní až tak často nepotkal vzhledem k tomu, že už nebyla v Bradavicích, ale přesto občasné setkání si s ní rozuměl.
,,Přijdu tam." rozhodl se nakonec, což Cassie moc potěšilo. Bude to první z rodinných událostí, do kterých býk zasvěcen i on.
,,Skvělý, jsem moc ráda." usmála se a tentokrát to byl Cedric, kdo znovu změnil téma.
,,Půjdeš s náma o víkendu do Prasinek?"
Cassie se na něj jen podívala a zeptala se: ,,S kým přesně?"
,,Obvyklá parta. Potřebuju chvíli přemýšlet nad něčím jiným, než jen nad Turnajem." řekl ledabyle Cedric, což Cassie jako odpověď stačilo. Věděla s kým se přátelí, takže jí bylo naprosto jasné, kdo všechno přijde.
,,Když už mluvíme o Turnaji, nedávno mě zastavila Rita Holoubková a chtěla další rozhovor s přítelkyní našeho Bradavického šampiona," prozradila Cassie nepotěšeně. ,,To víš, blíží se první úkol a ona potřebuje drby. Ale řeknu ti, ta ženská je šílená. V životě jsem tak vlezlou ženskou neviděla."
,,Cos jí řekla?" chtěl vědět Cedric se zájmem, protože podle toho, jak o ní Cassie nasupeně mluvila, věděl, že si to příliš neužívala.
A kdo taky ano? Jak teď řekla, ta ženská je neskutečně vlezlá a drbna. To, co píše v novinách jsou někdy úplně žvásty až si říkáte, jak toto někdo může vymyslet. Když Ohnivý pohár vybral všechny účastníky Turnaje tří kouzelníků, Holoubková o všech čtyřech kouzelnících napsala pár krátkých článků.
A u Cedrica nezapomněla zmínit Cassandru Dawsonovou. Ne že by se o ní zmiňoval, tedy vlastně ano, ale jen ve zkratce, že má přítelkyni. Ale ta nesnesitelná ženská jen z toho, co vypozorovala o nich dvou napsala něco, co vůbec nebylo ke čtení.
A co hlavní, on sám nechtěl, aby do jeho slávy byla zapletená i ona, stačilo, že ji znala půlka Bradavic. Nezdálo se totiž, že by Cassie slávu kdoví jak vyhledávala, a tak se jí snažil vycházet vstříc až tedy na ty články Holoubkové, samozřejmě.A proto v den, kdy bylo povoleno jít do Prasinek, tam zamířili i oni. Po štěrkovité cestě od hradu až po vesnici došli k všemi známému hostinci U Tří košťat. Cedric vzal za kliku a s vrzáním otevřel dveře. Uvnitř bylo plno lidí jako obvykle, když byl povolen vstup do Prasinek. Rozhlíželi se po hostinci, jestli někoho nezahlédnou, ale nepovedlo se. Tak když našli volné místo u stolu přímo v jednom z rohů u okna, posadili se a sundali si bundy.
,,Půjdu objednat," informoval Cedric. Cassie přikývla a sledovala ho, jak odchází k pultu k Rosmertě. Rosmerta byla majitelka tohoto podniku.
O pár minut později se její hnědovlásý přítel vrátil s dvěma skleničkama horkého máslového ležáku. Posadil se vedle ní a rukou jí objal okolo pasu. Cassie se jen pousmála a rozhlížela se po hostinci až narazila na někoho, kdo ji donutil na nepatrnou chvíli ztuhnout. Její pohled se střetl s tím Marcuse Flinta - člověka, který jí poslední dobou dával ne zrovna příjemné signály a jednou dokonce nejen to... Avšak doufala, že si jejího náhlého znervóznění Cedric nevšiml.
Jenže on si všiml.
,,Děje se něco?" zeptal se Cedric ustaraně. Oslovená však zakroutila hlavou.
,,Ne, ne, všechno je v pohodě," odvětila. ,,Všechno je fajn."
Cedrica to neuklidnilo. Začínal mít čím dál větší pocit, že neví o něčem důležitém. A vzhledem k tomu, že zrovna oni dva si nikdy nelhali, docela se obával. Teď se jí ale na to vyptávat nemohl, protože už dorazili ostatní z party.
~
Po delší době se zase hlásím s novou kapitolou. Snad jste na mě nezanevřeli a kapitola apsoň trochu za něco stála, i když je taková obyčejná.
ČTEŠ
Bílá lilie || HP FF ❌️
FanfictionPříběh o dívce, která si žila naprosto skvělý život plný lásky, úspěchu a štěstí. Jenomže život se jí rozpadne z minuty na minutu se skutečností, že její život už nikdy nebude jako dřív. Zničehonic se ocitne v pocitu zoufalství a bez života. Bez toh...