Zrazená

24.Bouračka

Zbytek prázdnin jsem většinou v práci,v týdnu mám několik směn na urgentním příjmu, většinou 4 dny a na další dva dny chodím pomáhat do krizového centra. Po večerech a o volnu jsme s Peterem spolu, děláme spolu většinu věcí, co už i před tím, akorát je teď děláme jako pár. Občas když se nám sejdou směny s Chrisem a Lenkou, podnikneme něco i s nimi. Kristy s Benem jsou stále pryč, ale voláme si a tento týden se už mají vrátit.

S Petem je každý den něčím výjimečný, nevím jak to dokáže,ale vždy mě něčím překvapí.
Včera přišel s tím, že by chtěl se mnou    bydlet.No uvažuji o tom, prakticky jsme spolu stejně pořád. A Ben s Krysty by možná uvítali bydlet jen spolu a nebo by to šlo i společně.Chris se totiž bude stěhovat k Lence. Nechci jít  do vztahu moc rychle, ale vlastně mi to dává smysl.

"Ahoj lásko," volám mu o pauze, tak jako každý den.
" Ahoj miláčku, jakpak to dnes jde?" ptá se mě hned v úvodu.
" Celkem dobře, zatím žádná velká traumata. A ty, copak děláš?
" Teď tu mám na trénink dva kluky, takové puberťáky a  potom mám jít na kafe s Mikem.
" Dobře, tak to nepřežente kluci."
" Neboj," uchechne se.
" Jo já vím. A vyzvedneš mě večer?"
" Jasný, těším se na tebe. Už musím běžet.Pa." loučí se mnou.
"Pa."

Na urgentu je práce zajímavá, nikdy člověk neví, co ho čeká a to mě na tom baví. Mám samozřejmě raději situace, které mají štastný konec, ale bohužel někdy a na urgentu se někdy i víc stane, že to nedopadne pro postiženého dobře. Za prázdniny jsem tu zažila několik zbytečných úmrtí mladých lidí, kteří sedli za volant, nebo do auta někoho opilého, někdy to přehnal někdo s drogami a nebo nic překvapivého byly úrazy při skoku to neznámé vody, tonutí, pád, rvačky na mejdanech...
Vždy když šlo o někoho v mém věku, bylo to těžké, ale pokud chci tuhle práci dělat, musí člověk přijmout skutečnost, že se to v životě stává.Každý z nás má vyměrený čas. A ne  nejsem věřící , nevěřím,  že po smrti přijde něco jako ráj nebo další život, snažím se být realista, ale pokud se se setkáváme se smrtí,  musíme se naučit ji přijmout, ať přijde kdykoliv a jakkoliv.

" Hej Eli, za 10minut bude příjem, kluk s holkou, bouračka na motorce"
" Ok, jdu se nachystat," mrknu na svého šéfa. "

Do deseti minut přivážejí úplně rozsekanou holku v bezvědomí. Bože, jak mohla být tak hloupá a sednout na motorku v šatičkách a bez helmy? Počkat a já ji znám!To je ta holka od Marka!A je těhotná!Všechno jde hrozně rychle, musí dostat rychle krev,statimové odběry, CT,sono, neurologické vyšetření, do toho se začíná dostávat do šoku, zástava! SAkra, sakra ..holka pojď,vrať se.Musí rychle na sál, má rupturu sleziny, ledviny, vnitřní krvácení, otok mozku a krvácí dost i z rodidel.

Chvíli po ní přivážejí kluka, co se s ní rozsekal. Jeho! Ten v bezvědomí není, ale nevypadá o nic lépe, aspoň měl na hlavě helmu a byl oblečený na motorku. Ani tak jeho obličej nevypadá nejlépe, je celý od krve, přeražený nos,  v obličeji i po těle má popáleniny a plno otevřených krvácejících ran. Jediné co ho, ale zajímá je jeho spolujezdkyně.
" Prosím  prosím, pusťte mě!Musím za ní, co je s ní? Žije? Sakra pusťte mě!"
Snažíme se ho všichni udržet. Je v šoku, nevnímá nás.
" Hej Marku, Marku, klid, bude to dobrý, lehni si,neper se s námi, budeš v pořádku!"
" Seru na to!Co ona?Co moje dítě?!"  Křičí na mě. Chvíli se snažím vstřebat tu novinu,ale není čas na nějaké moje emoce.
" Uklidni se, bude v pohodě." I když si tím nejsem vůbec jistá.
" Slibuješ?" ptá se zoufale, v očích má slzy a konečně si nechá píchnout injekcí na uklidnění.
" Slibuju." šeptám mu, zatím co mu držím hlavu.Vidím Filipa, šéfa naší party, jak na mě kýve hlavou, že dobrý, že ho má pod kontrolou.

Oba jsou na sále, ona je na tom podstatě hůř,i vzhledem velkému vnitřnímu krvácení, se miminko zachránit podařilo, těhotenství bylo na začátku 7 měsíce. Je to holčička, úplně malinkatá, váží 785gramů a je teď v inkubátoru na novorozenecké Jipce.Stále se neví, zda se ji podaří zachránit, ale má větší šance než její máma.

Marka už vezou ze sálu,má za sebou operaci zlomeného ramene a klíční kosti, ošetřené popáleniny  v obličeji i na rukou, všechny rány zašité, na to jak vypadal hrozně, z toho nakonec vyšel lépe než se zdálo. Myslím, že pro něj bude mnohem horší zjistit co je s Klaudií. Ano, je to ta kvůli které jsme se rozešli, ale tohle prostě nikomu nepřejete. Mají společné dítě, musela s ním otěhotnět ještě před naším vztahem, bleskne mi hlavou.

Velkým oknem koukám ze seterského pokoje na lůžko na intenzivní péči. Spí, ale je poznat, že ani ve spánku není v bezpečí před tím, s čím se bude muset po probuzení vyrovnat.