Všem mužům, které jsem milovala

Kapitola 3.

Drahý C,
náš příběh není tak složitý, jako byl ten předešlý. Po rozchodu s klukem označeným písmenem B jsem poznala tebe. Znenadání ses pro mě stal blízkým přítelem, kterému jsem věřila a mohla mu říct všechno. Byli jsme kamarádi, ačkoli se v mojí hlavě začala nenápadně rodit myšlenka, že se mi líbíš a že k tobě něco cítím.
Tuhle myšlenku jsem rychle zahnala do kouta, přeci jen jsi byl zadaný a já ti nehodlala narušovat fungující vztah. Na nějakou dobu jsme se odcizili a naše příběhy se znovu spojily až po roce. Už si jen stěží vzpomenu, jak.
Na co si ale vzpomínám, je 1. máj, který jsme měli strávit spolu procházkou na blízkou rozhlednu. Přijel jsi za mnou a i když nám počasí moc nepřálo, vydali jsme se na cestu, při které jsme míjeli rozkvetlé růžové sakury. Vzal jsi mě do náruče a vtiskl mi pusu na tvář a já tak ve svých patnácti letech prožila svůj první polibek pod rozkvetlou třešní.
Místo rozhledny jsme se nakonec uchýlili na lavičku u lesa. Vedli jsme nejrůznější konverzace a byli si blíž a blíž. A to doslova. Moje srdce se rozbušilo, když jsme se políbili a já byla šťastná, že to, co jsem si před rokem nesmírně přála, se konečně vyplnilo.
Pocity se v mně ale nehezky mísily. Věděla jsem, že o tebe nechci přijít jako o kamaráda, protože jsme si opět byli dost blízcí. Zároveň jsem ale věděla, že by mi nejspíš dost ublížilo, kdybych tě měla vidět v náručí jiné dívky a nebyla bych to já. A proto jsme se rozhodli to spolu zkusit.
Náš vztah ale neměl dlouhého trvání, a to z jednoho prostého důvodu. V době, kdy začal, jsi byl krátce po rozchodu. V té době jsem si myslela, že jsou tvoje záměry nezištné, ale dnes si vůbec nejsem jistá, jak jsi to se mnou vlastně myslel.
Jsem si ale jistá tím, že když ses se mnou přes zprávu rozešel, cítila jsem se podvedená, využitá. Jako bych snad sloužila jako náplast na tvoje zlomené srdce, kterou sloupneš a odhodíš v momentě, kdy se ti rána zacelí.
Abych na tebe zapomněla, odjela jsem na tři týdny pryč. Pryč od mého normálního života a všech starostí. Kvůli tobě jsem se poprvé ve svém životě pořádně posilnila alkoholem do té míry, kdy jsem se motala, blábolila a nepřemýšlela racionálně. Kvůli tobě jsem poprvé ve svém životě pocítila chuť nikotinu. Smutek se rázem změnil ve vztek.
Už ani nevím, jak, ale nějakým způsobem jsem se s tímhle rozchodem vyrovnala, i když je tohle období v mojí hlavě zahaleno mlhou. Dnes už si na tebe pomalu nevzpomenu. Upřímně, kdyby mi od tebe nedávno nepřišla zpráva, asi bych na tebe i zapomněla. Už je to skoro osm let, co se tenhle příběh odehrál, ale já k tobě nechovám žádnou zášť.
Ze srdce
Magdaléna

Poznámka autorky: opět jsem ke kapitole přiložila písničku, tady byl výběr trochu těžší, jelikož s tímhle obdobím nemám spojenou konkrétní písničku, a proto jsem sem vložila I see the light z filmu Na vlásku. Vzpomínám si totiž, že s tímhle klukem jsem tuhle pohádku viděla úplně poprvé a naprosto si ji zamilovala.