Všem mužům, které jsem milovala

Kapitola 5.

Milý E.,

příběh nás dvou asi nebude tak dlouhý, jako ten předchozí. Setkali jsme se vlastně úplnou náhodou a i když si spoustu detailů naší společné cesty už nevybavuji, to, jak jsem tě poznala, ano. Psal se červen roku 2017, byla jsem čerstvě po rozchodu a hledala jsem jakoukoli možnou příležitost, jak zaměstnat svoji přeplněnou mysl. A tak jsem se vydala na oslavu osmnáctin své v té době nejlepší kamarádky.

A tam ses kromě hromady dalších lidí objevil ty. V ten moment jsem si tě ještě tolik nevšímala, ale prohodili jsme pár slov. Právě tys byl jeden z několika lidí, díky kterým jsem zjistila, že komunita metalistů vlastně vůbec není tak děsivá, jak se mi vždycky na první pohled zdála, a že to, jakou člověk poslouchá hudbu a jak navenek vypadá, vůbec nemá co do činění s jeho charakterem a tím, jaký skutečně je. Byl jsi prostě fajn kluk. Fajn dvoumetrový kluk s vlasy delšími než mám já a úsměvem jako sluníčko.

Jednoho letního víkendu jsme odjeli společně s dalšími dvěma lidmi na tvoji chatu, kde jsme jako správní teenageři měli v plánu se pořádně přežrat, zhulákat, zahrát si flašku a poslouchat kvalitní hudbu. Situace se vyvrbila tak, že jsme se ve čtyřech lidech rozdělili na spaní do dvou postelí, přičemž já ležela vedle tebe. Nepamatuji si, co ani jak nás to popadlo, ale z ničeho nic jsme se sevřeni v objetí líbali. A právě tam tak nějak začal náš nepříliš dlouhý vztah.

Prvních pár týdnů bylo všechno v pořádku. Vídali jsme se, chodili jsme ven, spával jsi u nás, vařili jsme si. Jenže pak z mojí strany přišel nečekaný zvrat. Na počátku jsem byla skálopevně přesvědčená, že to, co k tobě cítím, je láska. Ale postupem času jsem si tím byla jistá míň a míň. A taky teď s postupem času vím, že ačkoli většinou bývá chyba ve vztahu na obou stranách, tady byla jen na mé. A ač to říkám velmi nerada, zpětně vidím, že jsi v mém životě sehrál roli převozníka. Ne takového, který ti pomůže dostat se přes rozchod a odpoutat se od minulého vztahu. Ale spíše takového, který přišel na dobrý čas, ne na dlouhý čas. 

Omlouvám se. Omlouvám se, že jsem ti ublížila a rozhodla se tě od sebe odehnat, i když jediné, co ty jsi chtěl, bylo mi pomoc. Dnes už jsi na jiné, lepší cestě. A já ti do života přeji, aby ses stále usmíval tak hezky jako tehdy. A abys byl šťastný.

Ze srdce

Magdaléna

Poznámka autorky: písničku přiloženou v kapitole mám spojenou právě s tímhle obdobím. Byla to doba, kdy jsem okusila alespoň ochutnávku hudby, kterou v té době poslouchali mí přátelé. Dnes už mám k téhle hudbě žánrově blíž, ale tehdy to byla velká změna po mé One Direction a 5 Seconds of Summer éře. Tahle písnička má v mém srdci speciální místo a pravděpodobně už navždy bude.