Zbav ji těch bolesti plných dnů
a uveď ji navždy do říše svých snů.
Dej jí kousek Tvého soukromého štěstí,
už utáhni ty provazy k jejímu zápěstí!
Zkroť tu čarovnou slečnu,
připoutej ji ke svému nekonečnu.
A pak pověz jí,
do ucha sladce šeptej: Toužím po Tobě.
ČTEŠ
Doba Divů
PoesíaVšechny básně jsou všem známy, neboť všechna bolest patří všem. Avšak, každému se jinak příčí pomyšlení na spasení - bolesti a muk zbavení. Bolesti každý by chtěl málo, ale po pozornosti prahne - ne srdce, to mozek je chudákem.
