A srdce najednou vzplane,
když vidím Tebe, pane.
Když vidím Tě přicházet.
Pak na čelo malý polibek
a na tváři ruky Tvé dotek.
Společně se sluncem,
co bude zacházet.
ČTEŠ
Doba Divů
PoesíaVšechny básně jsou všem známy, neboť všechna bolest patří všem. Avšak, každému se jinak příčí pomyšlení na spasení - bolesti a muk zbavení. Bolesti každý by chtěl málo, ale po pozornosti prahne - ne srdce, to mozek je chudákem.
ŠTĚSTÍ
A srdce najednou vzplane,
když vidím Tebe, pane.
Když vidím Tě přicházet.
Pak na čelo malý polibek
a na tváři ruky Tvé dotek.
Společně se sluncem,
co bude zacházet.
