Stojíš naproti mně,
nehybně, ztrnule.
Nevíš co mi máš říct
nebo co mi máš vyčíst.
Nevnímám tě,
nechápu tě.
Ty nechápeš mě.
Je to vzájemné.
"Já už nemůžu žít."
Odpusť mi, prosím.
Ty se jen díváš,
možná nevnímáš.
Najednou si vykřikl z plných plic:
"Notak, zkus to ještě, žij!"
ČTEŠ
Třeba najdu štěstí
PoetrySbírka mých básní, které většině lidí nedávají smysl. Já věřím, že se najde alespoň jedna duše, která mě pochopí<3
