Tlukot srdce..•Huntlow/Winter•

8.

•Pohled Amity•

Já s Willow jsme vytáhly auto z příkopu. Samozřejmě s pomocí magie.
,, Co to čelo? "
Zeptal se Hunter. Z čela jsem si odhrnula vlasy. Pod nima jsem měla menší ale hlubší ránu. Willow mi to vyčistila a zalepila náplastí, která byla v lékarničce.
,, Už dobrý. Jen to trochu bolí "
Vlasy jsem si dala zpátky. Je štěstí, že to mám na takovém místě. Aspoň se to schová před Luz a Camilou.
,, Myslím, že už můžeme vyjet "
Řekla willow a my s Hunterem přikývli. Znova jsme nasedli ale tentokrát jsem si sedla s Willow dozadu. Chtěla me pro jistotu pohlídat kdyby se mi udělalo špatně.
,, Už ho neslyšíš? "
Zeptat jsem se musela. Musíme mít jistotu ,že se to znova nebude opakovat.
Zavrtěl hlavou a já si oddychla. Byla jsem celkem unavená tak jsem si opřela hlavu o Willow a do chvilky usnula.

•Pohled Willow•

Am si o mě opřela hlavu a netrvalo dlouho než usnula.
V autě zase ovládlo ticho.
,, No..co tvoje ruce? "
,, Ruce? "
Podívala jsem se na ruce a úplně jsem zapomněla, že jsem si je nedávno pořezala. Už jsem měla jen jizvy.
Na jedné ruce byla taková ošklivá a hlubší.
,, Už je to v pohodě "
,, To jsem rád "
Usmál se do zpětného zrcátka.
,, Beztak je mám větší než ty tvoje "
Nadzvedl obočí.
,, Chceš si dát soutěž v tom, kdo má větší jizvu? "
Zasmál se a moje srdce vynechalo pár úderu. Miluju ten jeho úsměv.
,, Můžeme ale beztak je moje větší "
Soutěživě se zas podíval do zrcátka a pak se dal věnoval řízení.

Konečně jsme přijeli domu. Lampy už nesvítily a všude bylo ticho.
Amity jsem vzala do náruče a vydala se ke dveřím.
Hunter vzal batoh a s lopatou a otevřel mi dveře. Ticho. Z horního pokoje se jen ozývalo chrápání Guse.
Hunter naznačil, že uklidi lopatu a já zatím přenesu Amity.
Přikývla jsem nesla Amity k ni do pokoje. Luz s Vee spaly tak jsem měla větší šanci, že mě neuvidí.
Položila jsem ji na postel a přikryla.
Potichu jsem se vydala l nám do pokoje, na chodbě jsem se potkala s Hunterem.
,, Uklizeno? "
Přikývl.
,, Tak honem do pokoje "
Nahrnuli jsme se oba dva do dveří až jsme se zasekli. Oba jsme hned vycouvali.
,, Promiň můžes jít první "
Řekla jsem a čekala, než vstoupí. Zavrtěl hlavou a řekl
,, Dneska ti to dlužím "
Protočila jsem očima a vešla do pokoje rovnou na madraci.
,, Huntere kdyby si ho znova slyšel tak mi dej ihned vědět "
Chvilku nic neříkal ale nakonec z nej vypadlo něco jako neměj strach.
Odložila jsem si brýle a po chvilce usnula.

•Pohled Huntera•

Nemůžu uvěřit že jsem to udělala.
Málem jsem naboural a ohrozil při tom Willow s Amity.
Celou dobu jsem si to vyčítal.
Nemohl jsem ani zavřít oči bez toho ,aby se mi ta scéna hned nepřehrála v hlavě . Bylo mi divně a tak strašně zle.  Otočil jsem se na nejspíš spící Willow. Vlasy jí padaly do obličeje a celá byla taková kouzelná.
Pousmál jsem se ale netrvalo to dlouho. Znovu se mi objevila myšlenka , že jsem ji dneska málem zabil. Otočil jsem oči sloup praštil se párkrát rukama do tváře.
,, Idiot, jsem idiot"
Šeptal jsem a při tom řekl.
,, Zítra bude lepší den "
Zas jsem si lehl a tentokrát zavřel oči a snažil se nemyslet na Willow a na to, co se dneska stalo.
Netrvalo dlouho a spánek vyhrál.

•Pohled Willow•

Pomalu jsem otevřela oči. Tentokrát jsem nevstala jako poslední.
To Gusovo chrápání bylo slyšet snad na míle daleko. Ospale jsem si sedla a otevřela dokořán pusu.
Snažila jsem se nahmátnout moje brýle ale nikde nebyly.
,, Huh? To je divné.."
Snažila jsem se zaostřit místo, kde jsem si je nechávala včera ale marně. Viděla jsem- teda vlastně neviděla vůbec nic.  Pomalu jsem se snažila vstát a docupitat ke dveřím.
Několikrát jsem málem zakopla nebo si skopla prst než jsem došla ke dveřím. Byl to jak horror.
Skřípavý zvuk otevírajících dveří šel dost slyšet až jsem se bála, že by mohly probudit i Guse.
Naštěstí spal jak kámen.
,, Teď jen najít schody aaaa opatrně je sejít. To nemůže být tak těžký haha "
Nervozita se mě začla zmocňovat.
Nadechla jsem se a vydechla.
V mysli jsem se snažila se podpořit co nejvíc ale naopak mi tam padaly myšlenky typu : spadneš a totálně se zesměšníš, beztak ty brýle byly u té madrace jen je slepá a blbá a bla bla bla.
Pomalým krokem jsem se teda vydala k zábradlí. Snažila jsem se jít po smyslu.
Když jsem konečně došla dolů snažila jsem se zorientovat. Bylo tady takové ticho.
,, Halo? "
Chodbou se rozléhal můj hlas. Nikdo mi neodpověděl ani nedal náznak, že by byl poblíž.
Odfrkla jsem si snažila se jít do kuchyně. Když jsme šla blíž uslyšela jsem vodu. Tekoucí vodu a třískání nádobí. Camilla už musela být vzhůru.
,, Dobré ráno "
Chytla jsem se linky.
,, Oh Willow! Dneska nějak brzo. Jak se ti spalo? "
Cítila jsem, že se na mě otočila.
,, Nojo, jako každý den. Žádná novinka" Zasmála jsem se a vzpomněla si na včerejšek.
Sevřel de mi hrudník.
,, Chápu "
Do dřezu vložila kus nádobí.
,, Bez brýlí ti to sluší "
Z jejího hlasu bylo poznat, že má ten svůj úsměv. Musela jsem se taky usmat.
,, Děkuju. Ráno jsem se vzbudila a nemohla jsem je najít "
Pokrčila jsem rameny a snažila se zaostřit.
,, Jejda mane. Půjdu se podívat, jestli je nemáš někde u matrace ano?  Zatím si sedni a já budu hned zpět "
Položila houbičku a vydala se po schodech nahoru.
,, Děkuju! "
Sedla jsem si na židli a čekala.
,, Oh ty už jsi vzhůru? "
I když jsem neviděla , kdo to byl tak hlas jsem poznala.
,, Dobrý ráno i tobe Amity "
Zasmála jsem se a ona semnou.
,, Co tak brzo? Nikdy si nebyla ranní ptáče "
,, Věci se mění "
Mírně jsem se narovnala a udělala svůj úšklebek.
,, Mimochodem ty brýle nemáš schválně? Chces zapůsobit na Huntera?~ "
Hlas jí tak zvláštně přeskakoval.
,, Amity! Žádný takový! Ja- jsem je jen ztratila, s Hunterem to nemá nic společného "
Zkřížila jsem ruce na prsou a nafoukla tváře. Amity se nad tím zasmála.
,, Ty ses teda číslo "
Zalila si čaj a sedla ke mně.
,, Co čelo? "
Nahmatala jsem ji obličej a opatrně prozkoumala čelo.
,, Uz ani nevím, že tam něco mám "
Zasmála se a chytla mojí ruku.
,, To jsem ráda "
Usmála jsem se.
,, Willow tady je máš. Našla jsem je u Huntera. Možná si je půjčil "
Zasmála se a já si je vzala. Co dělaly u Huntera? Upravila jsem si je tak, aby mi dobře držely.
,, Jo a Gus říkal něco o tom, že pojedeme koupit plavky a jdeme do bazénu? "
Zeptala jsem se na ni a při tom nadzvedla obě obočí.
,, Oh ano! Chtěla jsem, ať si to tady i užijte ,tak jsem nám naplánovala takový menší výlet "
Byl to vážně dobrý nápad a je od ní milé, že se o nás tak stará. Už chápu proc to Amity a Hunter nikomu neřekli.
,, Ale musíme vyrazit už teďka..půjdu vzbudit ty ostatní a vy se zatím nachystejte. "
Přikývly jsme a s Amity si šly vyčistit zuby.