Tlukot srdce..•Huntlow/Winter•

2.

•Pohled Huntera•

Byla už tma a na cestu nám svítily lampy. Všude byl klid a ticho, hlavně mezi náma.
Jen tak jsme se procházeli.
Čekal jsem než konečně někdo prolomí to hrozné ticho, Luz se toho ujala za což jsem byl neskutečně rád.
,, Takže- " zasekla se
Napnul jsem uši a koukl se na ni.
,, Líbí se ti Willow? " Zeptala se a moje srdce vynechalo pár úderu.
,, Samozřejmě, je krásná a milá " usmál jsem se ale Luz se plácna do čela.
,, To vím taky ale já to myslela v TOM smyslu " a věnovala mi úšklebek
,, V tom smyslu? Nějak tě nechápu.." někdy ji vážně nerozumím.
,, Myslím v romantickém smyslu Huntere, romantickém "
,, Romantickém? " Zamumla jsem a přemýšlel.
,, Jak to myslíš? "
,, Huntere- Hele řekni mi, měl si možnost jako zlatá stráž se bavit s děvčaty tvého věku? " Zeptala se nejistě a já popřemýšlel, pokud si dobře vzpomínám nikdo v mém věku tam nebyl, byl jsem nejmladší.
,, Ne? " Řekl jsem.
Luz se ušklíbla a poplácala mě po rameni
,, Na to že ti je 16.." neudržela se a zasmala se, bylo mi najednou trapně.
,, Hele není se vůbec za co stydět ano? "
'nojono ale tobě se to lehce řekne..'
Řekl jsem si v duchu a povzdechl si, měl jsem tolik otázek na které jsem neznal odpověď.
Měl jsem se jí na to zeptat?
Než jsem stačil cokoliv říct tak už mě přeběhla .
,, Víš, kdyby si potřeboval nějak pomoc nebo popostrčit tak jsem tady "
Usmála se a já se též usmál, ale byl to takový ten- nejistý úsměv.
,, Mam spoustu otázek "
Vypadlo ze mě nakonec, Luz se jen tiše zasmala a už mě jen poslouchala.
Oh Titáne, ať už je tohle za mnou.

•Pohled Willow•

,, Takže? " Amity nadzvedla obočí a já se podrbala ve vlasech.
,, Nevím ,co chceš ode mě slyšet..' zasmala jsem se nervózně
,, Co máš s Hunterem " vybalila to na mě což mě dost zaskočilo.
,, Já- nic sním nemám! " Zacala jsem mávat rukama ,, jsme jen kamarádi! "
Bránila jsem se ale Am jen zkřížila ruce na prsou a stále mě pozorovala
,, Zrovna on? "
Moje tváře nabraly růžovější barvu.
,, Amityyyyyy " dala jsem si ruce před obličej aby mi do něj nešlo vidět, cítila jsem se tak trapně.
,, Willow-" přerušila jsem jí.
,, Nenene už nechci nic slyšet "
Otočila jsem se k ní zády
,, Budeme dělat že tahle konverzace nikdy neproběhla ano? "
Amity stala nervózně na místě.
Naposledy jsem se na ni koukla a pak šla zpátky do obýváku čekat na Luz a Huntera než se vrátí.

•Pohled Luz•

,, Tutově ses do ní na zamilovanej! "
Hunter se musel tak stydět páč byl zas
celej rudej.Připomnělo mi to Amity, taky se takhle styděla.
Pousmála jsem se nad touhle myšlenkou.
,, Ale- ale co teď?! " Začal panikařit.
,, Když ji to řeknu a odmítne mě tak zkazím celé naše přátelství! "
Pořád strašně vyšiloval a abych byla upřímná, nevěděla jsem jak ho uklidnit. Lhát mu už nechci.
,, Wow- uklidni se, willow taková není "
Snažila jsem se ho nějak dostat zas do kupy ale moc to nepomáhalo.
,, Nikdy se to nesmí dozvědět! To by se všechno zkazilo! "
Vážně někdy nechápu jak přemýšlí..
,, Nikdy jí to neřeknu a ty..ty taky ne "
Podíval se na mě a já zkameněla.
Na obličeji měl dost vážný výraz, povzdechla jsem si a koukla na něj.
,, Nic jí neřeknu ale stejnak se to
jednou bude muset dozvědět"
Hunter na sucho polkl.
,, Dneska toho na tebe bylo moc "
Poplácala jsem ho
,, Pojďme domu "
Přikývl jsem a vyrazili jsme.