Láska navzdory osudu

18. Žít pro pomstu

Zbytek víkendu proběhl hladce, Sid s Adamem nakonec byli u jejích rodičů i v neděli na oběd, měli čas protože Sidonie se měla vracet až v pondělí odpoledne. Tentokrát s nimi byl i jeho děda a kluci, Alice si společnost užívala. Hodně se mluvilo a bylo to fajn. Eduard i Alice doufali, že to bude nový začátek. Kluci byli hlavně rádi, že jsou jejich přátelé šťastní a zamilovaní, to s nimi sdílel i Adamův děda. Večer pak byli u Adama doma. "Jsem zvědavá co se bude zítra dít. Albert asi vzteky pukne." "To určitě lásko, myslí si že má navrch. Navíc sází na mojí pověst, povahu a minulost. Teď se ta moje pověst v zoo vlastně hodí." "No taky jsi si dal záležet s jejím budováním. Brigádníky si otrávil už po jednom dni, ti odolnější prý vydrželi týden. No akorát mě si nevyděsil." "Přiznejme si miláčku, že ty jsi nehrála fér, měla jsi esa v rukávu." "To je fakt, ale stálo to za to. Teď jsme spolu a šťastní, miluju tě." "Taky tě miluju." Adam si pak Sid přitáhl do náručí a usnuli.

Albert Polák měl skvělé ráno, v Berlíně si to užil po všech stránkách. Teď stál v infocentru a čekal na kávu. Pak se taky chystal za Annou, bylo mu fuk, že zase bude mít Hruška kecy. Vytáhne jí večer na skleničku. Byl tak zabraný do myšlenek, že si nevšiml jak si Lada a paní Uhlířová vyměňují pohledy. Pak se rozhodl, že by mohl z Lady vytáhnout nějaké informace. "Copak Lado, dneska nějaká tichá. Žádné nové klepy, žádné pomlouvaní?" "Pomlouvat nebylo koho, když jsi tu nebyl. Co se týče drbů, tak ten největší už je týden starý, i když pořád je to pecka. To by tě asi, ale stejně nezajímalo." "Týden řešíte jeden drb, tady to fakt upadá." "Nebo taky ne." Albert sledoval jak Lada ukázala za jeho záda. Otočil se a naprosto nemohl uvěřit tomu co viděl. Anna šla ruku v ruce s tím šmejdem Haďákem. Pozdravili a šli do práce. Káva už ho nezajímala a vyběhl do kanceláře. Tam se svalil na židli.

Sakra jak se to stalo, vždyť mezi nimi nic nebylo. Taky mluvil v týdnu několikrát s Luborem, proč mu to sakra neřekl. Nechápal co na něm ta holka vidí, je to magor, nesnáší lidi a je kriminálník. To sice nebyla úplně pravda, ale co, vězení znělo líp, než jen podmínka. Tenhle klep tu o něm rozšířil on, zajímavé bylo, že on se vůbec nenamáhal to vyvracet. Každý s ním měl někdy konflikt. Sakra musí je dostat od sebe, však on najde způsob. Určitě jí o sobě nic neřekl, no to bude přesně ono, vytáhne jeho minulost a dostane je od sebe. Takhle to nenechá, ukáže všem kdo je tady pán, navíc pokoří toho zmetka. Teď bude tedy chvilku žít pro pomstu. Naštěstí Sid i Adam na to byli připravení, věděli co můžou čekat. Nebylo absolutně nic, čím by je mohl rozdělit. Teď byli u sebe v zázemí a objímali se. "No vypadal, že to s ním praští." "Dost jsem si to užil, za všechny ty roky. Většinu klepů roznesl on, teda Franta mu v tom dost pomáhal. Jen si musíme dát pozor." "Souhlasím, ale nemůže říct nic co bych nevěděla. V tomhle měl pravdu Max, my dva toho o sobě víme víc, než běžné páry po mnoha letech." "Souhlasím a teď tě nerad musím pustit, protože musíme jít pracovat."

Adam dal Sid ještě pusu a šli pracovat. Bylo to tak, za ty roky jí znal opravdu dobře, byl mockrát u toho když kluci vybírali dárky pro ní a ona to měla stejně. Věděl jaké má ráda jídlo, filmy, nebo třeba květiny. Věděl že nesnáší růžové růže a taky věděl proč, její babička je přinesla tehdy do nemocnice. Hlavně oba znali nejhorší zážitky toho druhého a to je dělalo silnějšími. Za týden bude muset být Sid oporou, výroční dny nesnášela dobře, jen se zatím nedohodli jestli zkusí být v práci nebo radši budou doma. Na to však byl ještě čas. Teď byl největší hrozbou Albert, bude to zkoušet tím si byl Adam jistý. Nesmí mu dát žádnou šanci a až se to s ním vyřeší tak si předsevzal napravit svojí reputaci tady v zoo. Roky ho nezajímalo co si o něm myslí a jaké drby kdo roznáší, ale teď to bylo jiné. Tohle musí udělat nejen kvůli Sid, ale hlavně kvůli sobě.

Marie Roklová seděla v infocentru s Josefem u čaje a potichu si povídali. "Mám opravdu velkou radost, když jsem Annu přijímala chápala jsem, že tohle je její šance na normální život. Znám její babičku roky a nemám o ní dobré mínění. To jak si teď, buduje vztah s rodiči pro ní musí být obtížné, ale myslím, že to zvládnou." "Máte pravdu Marie, teď konečně může žít svobodně, začátkem února se chystají vyřešit definitivně i její babičku. Bude to asi hodně obtížné, ale tentokrát budou stát rodiče za ní a plně jí podpoří. Taky má Adama." "Jste moc rád, že jsou spolu že?" Moc rád, už od začátku spolu vycházeli, když teď člověk ví celé to pozadí, dává to i větší smysl. Ona znala jeho minulost a přesto, nebo právě proto v něm tak umí číst. Tady je opravdu spojuje smutná minulost a to co prožili." "Jinak Albert zuří, před chvilkou na sebe řvali s Luborem, taky tříská v kanceláři věcmi." "No mladí vědí, že si na něj mají dát pozor. Tohle skončí, jeho potupu, nebo třeba i odchodem. Abych nezapomněl Adam mě prosil, až to s Albertem nějak skončí, rád by nechal přidat svůj titul na oficiální stránky zoo." "No konečně, nechápala jsem nikdy jak to má, vlastně to tady víme jen my dva, Anežka a Eliška. Samozřejmě Anna to ví také." "Tak nějak myslím, že to byla jeho revolta proti mě, donutil jsem ho školu dokončit proti jeho vůli. Nemám mu to za zlé." Marie měla radost všechno bylo skvělé a pokud by se jim podařilo zbavit Alberta tím líp.