Láska navzdory osudu

10. Útok

Sid šla ráno do práce a nesla Adamovi kávu a obložený croissant, který mu připravila doma. Byla si totiž absolutně jistá, že Adam tu byl přes noc. Spacák přehozený přes zábradlí jí to jen potvrdil. Adam za chvilku přišel, bylo vidět, že má ještě vlhké vlasy ze sprchy. "Ahoj, přinesla jsem ti snídani, v klidu se nasnídej a já jdu zkontrolovat pavilon." "Děkuju, ale to jsi nemusela, mohl jsem si skočit do jídelny." "No vzhledem k tomu, že dělá Radek dneska vajíčkový den a na ten tam nikdy nechodíš tak asi těžko." Na to se na něj krásně usmála. "Dobře tak teď jsi mě dostala, máš pravdu, mě prostě jeho vajíčka nechutnají. Takže ještě jednou díky." "Rádo se stalo. Dobrou chuť." Když odešla pustil se Adam do jídla, byl to croissant se šunkou a kozím sýrem jeho oblíbená kombinace. Anna se trefila dokonale i se snídaní v kantýně, měl rád vajíčka upravená jinak než jak je dělal Radek.

Sid zkontrolovala expozici a pak šla vyzvednout vitamíny od Anežky. Snídani nesla Adamovi úmyslně, věděla jak má rád vajíčka a na Radkových by si nepochutnal. Ona taky ne, bylo až směšné kolik měli společných věcí. Sakra musí s tím hned přestat. Anežka jí čekala u Elišky, aby si s nimi dala kávu. Eliška jí hned vítala "No, že se taky ukážeš, se ti u Haďáka nějak podezřele líbí. Asi začneme žárlit." "Klid Eli, až bude čas zase se pěkně ráda vrátím sem. Jinak mě se tam fakt líbí, je to zajímavá zkušenost." "No slyšíš jí mami, ona je tam fakt spokojená. Já to nechápu normálně od tam tud prchají pomocníci po jednom dni a vy spolu normálně fungujete?" "Prostě jsme si nastavili pravidla a těch se držíme, zbytečně ho neotravuju a nehádám se s ním." K tomu se vyjádřila i Anežka. "Jako já jsem spokojená a paní ředitelka taky, normálně by to byl průšvih sehnat tam někoho na takovou dobu. Fakt by tam nikdo nevydržel. Takže ať to děláš jakkoliv pokračuj v tom." Sid se na ni usmála a vzala si vitamíny. Když přišla zpátky do pavilonu, minula se ve dveřích s lidmi z ostrahy.

Takže se odhodlala zeptat Adama. "Adame děje se něco?" "Na záznamech jsou už druhý den lidi co se mi nelíbí, ostraha to bagatelizuje a to se mi nelíbí. Prostě z toho mám divný pocit. Večer tu zůstanu a budu hlídat u pavilonu taky. Plus jsem si přidal svoje dvě kamery." "Fajn můžu ti nějak pomoct?" Adam se na ni díval a napadlo ho, že se jí hlavně nesmí nic stát. Nesmí jí do toho zatáhnout, ale ona byla odhodlaná. "Můžu tu zůstat a kontrolovat kamery, tady mi nic nehrozí. Adame potřebuješ vědět kdyby se někdo blížil." Nechtělo se mu s tím souhlasit, ale měla pravdu. "Tak dobře, ale nikam sama nepůjdeš je to jasný?" "Nehnu se od tud ani na krok slibuji." Nakonec se domluvili, že tu tedy zůstane na kamerách a Adam bude po setmění u pavilonu. K večeru si dali čínu, pro kterou Sid skočila a uvařili si kávu do termosky. Kolem desáté večer šel Adam ven a Sid zůstala u kamer. Jen tak pro jistotu si na stůl vedle monitoru položila hák na hady co se používá při odchytu.

Sid na kamerách zaznamenala pohyb, čtyři muži se blížili k pavilonu nosorožců, okamžitě poslala Adamovi zprávu. Divné bylo, že se vyhýbali kamerám a čidlům, zachytili je jen nově přidané kamery. Okamžitě napsala Adamovi co zjistila. Napsal jí obratem, že to tušil a vidí je. Hlavně má být opatrná. Sid na kamerách viděla jak se muži rozdělili do dvojic. Pak zahlédla Adama jak se přehoupl přes zítku u výběhu a šel za těmi dvěma co tam byli. Bohužel víc neviděla kamera tam neměla dosah, ale za pár minut se Adam vracel. Poslala mu zprávu, že ti zbylí dva jsou u zázemí. Snad bude Adam v pořádku nesmí se mu nic stát, opravdu se o něj bála. Pak ale zahlédla na kamerách něco co se jí nelíbilo, někdo se blížil k pavilonu plazů. Poznala v něm jednoho z mužů, z ochranky co tu byl odpoledne. No fajn tak tohle nebude pěkný. Adamovi napsat nemohla, teď by ho prozradila. Vzala si do ruky hák a čekala za dveřmi.

Adam zneškodnil dva chlapy ve výběhu a teď se chystal na ty dva u zázemí. Naštěstí Anna se fakt osvědčila, jen si o ní začal dělat starost. To že ti chlapi věděli o kamerách a čidlech, byl jasný důkaz toho, že v tom asi jel někdo z ostrahy. Musí to tady vyřídit a běžet za Annou, opravdu se o ní bál. Ti dva nebyli žádný problém, za chvilku byli v bezvědomí a svázaní jako jejich kumpáni. Ihned se vydal zpátky k pavilonu, poslal zprávu Anně ať se někde schová. Po cestě našel jednoho zraněného člena ostrahy a ten mu potvrdil jeho podezření, byl v tom jeden z nich. Navíc ho viděl jít k plazům, jestli se Anně něco stane nikdy si to neodpustí. Naštěstí Sid už v bezpečí byla, ten blbec nečekal odpor. Jen co vlezl do dveří dostal pořádnou ránu a pak s ním praštila o zem. Adamovi jen odepsala, že je v bezpečí a potřebuje lano. Adam se nevěřícně díval na zprávu od Anny, už byl u pavilonu, když mu přišla.

V zázemí jí našel stát opřenou o stůl a v ruce měla hák na hady. Chlap z ochranky se jí elegantně válel u nohou. "No co, říkal si o to." "Asi bych se měl zeptat jak, ale asi se spokojím s tím, že ti nic není." "Není, všimla jsem si ho na kamerách, bylo to divný a vyhýbal se i kamerám v expozici. No tak jsem se schovala za dveře a jen co sem přišel praštila ho." Adam zatímco mluvila dal stahovací pásky na ruce a kotníky nezvaného návštěvníka. Opravdu se o ní bál. "Hlavně, že ti nic není. Teď už je jasný proč to bagatelizoval. Policie by tu měla být za chvíli. Opravdu jsi v pořádku?" Adam stál jen kousek od ní, odhrnul jí pramen vlasů co se jí uvolnil a pak udělal to po čem toužil. Vzal její tvář do dlaní a políbil jí.