Láska navzdory osudu

3. Společná práce

Po dalším týdnu musel Adam uznat, že už si na novou ošetřovatelku zvykl. Byla pracovitá, šikovná a rozhodně se nebála ani těžké práce. Docela ho i překvapilo, že na to jak je drobná, měla tak o třicet centimetrů míň než on a byla štíhlá, tak měla dost síly. Neměla problém mu pomoct při měření jejich samce krajty tmavé, kterého je ve dvou vždy potřeba přenést a pak změřit. Chtěl si zavolat na pomoc Frantu, ale ona řekla, že to zvládne. Fakt s tím neměla problém a ani se, skoro čtyř metrového hada nebála. Udělalo to na něj dojem. Včera nebyl v práci, malárie se ozvala a on musel zůstat doma. Děda mu pak dnes ráno říkal, že to, že nebude ten den v práci vzala jen jako informaci a ani se nevyptávala. Dneska už mu bylo líp, ale i tak byl pořád dost unavený. Polévka včera k večeři ho postavila na nohy, silná krémová kuřecí se zázvorem. Vždy když ho trápila v posledních letech malárie jeden z jeho přátel mu ji dovezl. Zrovna přemýšlel, že by si došel pro bagetu, ale neměl na to sílu.

Sid se vracela z kantýny a nesla Adamovi bagetu a džus, vypadal unaveně a jí došlo, že radši bude o hladu, než aby si pro jídlo došel. Včera nebyl v práci, jeho děda jí jen řekl, že je nastydlý. No i tak se to dalo interpretovat. V tom jí zazvonil mobil. "Čau blondýno, jak se dneska máš?" "Kdy tě to s Maxem přestane bavit, to by mě fakt zajímalo." "Asi si to ještě chvilku užijeme, ne teď vážně, ještě jednou díky za ten včerejšek. Polévka byla skvělá a pomohla, jednou se jí fakt už musíme naučit vařit." "V pohodě, vím jak Vám na něm záleží. Takže pomůžu, ráda. Jo večer se uvidíme, domluvila jsem se s Maxem na tréninku." "Super tak to se těším, papa." Sid si zandala telefon a přemýšlela. Byla ráda, že je Adam už v práci, ale věděla, že by měl být ještě doma. Tohle bylo její další tajemství, věděla toho o něm opravdu hodně. Proto v jeho náladách uměla tak číst. Max a Lukáš byli i jeho kamarádi, Max byl jeho instruktor ve výcviku. Od té doby se přátelili, vtipné bylo, že i on znal jí. Věděl o ní vlastně úplně všechno, jen jí nikdy neviděl, ale od kluků slýchal historky roky. No bude to ještě zajímavé.

Adam slyšel, že se Anna vrací, přemýšlel, že by ji poprosil aby mu pro jídlo došla. Ne to je blbost, prostě si tam potom zkusím dojít, nebo napíšu Anežce. Děda teď nemohl měli celý den poradu, kvůli přestavbě pavilonu horšíků. Najednou se Anna objevila i s bagetou, kterou mu položila na stůl, taky mu přinesla džus. "Přišlo mi, že ti ještě po tom nachlazení není dobře, tak jsem ti ušetřila cestu. A je mi fuk jestli se podle tebe teď moc míchám do tvých věcí. Jdu čistit akvária." Adam se zmohl jen na krátkou odpověď. "Děkuju, Anno opravdu." Usmála se na něj a odešla pracovat. Byl jí opravdu moc vděčný, s chutí se pustil do jídla. Dnes tu byla naposledy, zítra se Bob vrací, uvědomil si, že ho to vlastně mrzí. Za tu dobu si na ní zvykl a společná práce s Annou mu vyhovovala. Zazvonil mu mobil. "Čau kapitáne, jen kontroluju jak ti je." "Díky Maxi, už je to lepší, jsem i v práci. A než se zeptáš jo šetřím se." "Nevěřím že se šetříš, vždycky si na Boba stěžuješ jak po něm musíš všechno dodělávat." "Bob už tři týdny marodí, mám tu záskok. Všechno je hotové, takže já můžu být v klidu." "Páni a ten záskok jsi ještě nezvládl otrávit svou milou povahou? Protože jestli ne, tak to bude asi fajn chlap." "Kdo říkal, že je to chlap? Je to holka, pracuje normálně v jiném pavilonu a ne nestihl jsem jí otrávit. Ona je v pohodě." "Tak teď přímo zírám, no až přijdeš na trénink chci podrobnosti. Já drby rád, doufám, že i večer nějaké dostanu, přijde Sid." "Tak si to užij, já jdu dělat papíry." Rozloučili se a Adam si dojídal oběd.

Bylo to zvláštní, celé roky o Sid slýchal, Max jí znal skoro deset let a Lukáš o pár let míň. Seznámili se ještě v Praze přes Pavla, Max jí učil sebeobranu. Jako dvanáctiletá byla unesena a dokonce jí postřelili, z toho si odnesla nedůvěru k lidem a ošklivé PTSD, s nímž bojovala celé roky. Co od kluků věděl tak úspěšně, dnes už mívala jen občas noční můry, občas náběh ataku a ve dny kdy se to stalo byla hodně špatná. Nejhorší podle kluků, bylo, že neměla oporu v rodině, sklářská dynastie Novotných jí prostě hodila přes palubu. Tvářili se, že se nic nestalo a nebrali na ní žádné ohledy. Když mu to Max kdysi poprvé vyprávěl, nechápal to, ale ona s tím prý byla smířená. Začalo jí být časem jedno co si rodina myslí a teď prý udělala něco z čeho zešílí až to zjistí. Sice nevěděl co, ale kluci na ní byli viditelně pyšní. Musel uznat, že by jí někdy rád poznal. Teď pozoroval Annu, vrátila se pro krmení, jen se na něj usmála a zase šla. Fakt mu ta společná práce s ní bude chybět.

Sid umyla skla od akvárií a teď si byla pro krmení pro želvy. Adam snědl jídlo co mu donesla a vypadal líp. Měl by sakra ještě ležet doma, ale taky věděla, že jeho absence v práci se většinou tají. Čím víc dní by chyběl, tím by to bylo horší utajit. Polák by to proti němu využil. Lubor Brázda ještě šel, měl aspoň rozum a nechával zaměstnance pracovat, ale Albert byl šmejd. Měl pověst svůdníka žen a byl to hlavně zmetek, vozil se po zaměstnancích a dával jim najevo svoji nadřazenost. Po ní už taky párkrát vyjel, jediný kdo se ho nebál byl Adam. Zastával se ostatních a Albertem pohrdal. Zítra už bude zase jen u žiraf, bude jí ta společná práce s ním chybět.