Tajemství moře

6

Nikdy by mě nenapadlo že na své narozeniny se budu líbat s mořskou vílou, ale hned co odplaval se už včera neukázal, takže odpoledne jsem oslavil narozeniny opět sám. Tentokrát mi to bylo jedno, protože jsem měl plnou hlavu toho polibku...

Najednou se ozve zvonek u dveří a sebou leknutím cuknu. Potom mi ale hlavou probleskne myšlenka: Že by to byl on? Azín?

Když otevřu dveře jsem samým překvapením bez sebe. Kluci ze školy! Vůbec nevím co dělat. To je poprvé co mě navštívili. Teprve asi až po minutě se zase vzpamatuji ,,Kluci! Pojďte dál!" A uhnu jim stranou, aby kluci mohli vejít.

Kluci ze školy, jako kdyby věděli co se mi honí hlavou ,,Všechno nejlepší Vili! Vzpomněli jsme si, že jsi říkal, že tvůj otec vždycky o prázdninách jezdí na ten svůj tajný výzkum."
,,Ale kluci já nemám pro vás nic připraveného nevěděl jsem že přijdete."

Kryštof se podívá na svůj mobil ,,No bodejť abys to věděl, když je to tu tak mrtvé. Ani čárka."

Zatímco Michal si s úsměvem na rtech sedne na gauč ,,Říkali jsme si, jestli bys nechtěl někam s námi zajít?"
Jsem radostí bez sebe ,,Rád! A kam?"
Kluci pokrčí rameny. Michal pokrčí rameny ,,Do hospody."
Kryštof mávne rukou ,,Né, půjdem na pizzu."
Honza který doteď nemluvil se usměje ,,Do knihkupectví?"
Michal se zděšeně podívá na Honzu ,,Co bys proboha teď o prázdninách dělal v knihkupectví? O prázdninách se nečte! Jedině tak sport."

Pokrčím rameny ,,Já také rád čtu knihy."
Kromě Honzy ostatní kluci zalomí rukama a odfrknou si.
Michal si povzdechne ,,Takže do knihkupectví nakupovat bichle. Paráda."

Usměju se ,,Nebo můžeme zajít na zmrzlinu, potom si jít zasurfovat na prkně a zaplavat v moři a po vyhládnutí jít na tu pizzu. A pokud zbyde čas tak do toho knihkupectví?"
Kluci jsou nadšení. A já s nimi. Bude to paráda!
Honza ,,Tomu říkám plán!"