|Walter|
|4. listopad|
Walter ani nevěděl co ho to popadlo, psát takhle někomu neznámému. Ani mu tak nešlo o to, že by se jeho číslo rozšířilo ven, měl své vlastní soukromé a jiné na vysílání, ale spíš fakt, že si něčí číslo sám vyhledal, když by správně měli všichni lidé mít čísla chráněné a pro něj neviditelné. Kdyby se tohle dostalo ven, mohl mít velký problém.
Od jeho prvního streamu s kamerou ale uběhlo už několik dní a žádné zmínky se o jeho přešlapu na internu neobjevily. Jediné, co na něj všude vyskakovalo, byly screenshoty z onoho streamu jeho a Lindy, protože lidi si je prakticky okamžitě hromadně zvolili za novou oblíbenou edgy dvojici twitche. Krom toho se ale nikde neřešilo nic. Stejně jako se nic nedělo v konverzaci, kterou sám začal na svém telefonu, kde doteď byla jediná odpověď.
Nevěděl ani co čekal. Vlastně by bylo naprosto normální, kdyby si ho zablokoval, nebo prostě ignoroval, protože Walter vážně neměl právo takhle někomu psát. Ale on si v ten moment nemohl pomoct. Vždyť... teď mu MfyW prakticky potvrdilo, že se vážně snažili vyznat city... nebo ne?
Walter odložil tužku na oči a našel si Spotify. Tam vyhledal písničku, co mu MfyW poslalo jako poslední a vzal do ruky notes, kde si minule vypsal část, kterou označil ve zprávě a znovu se zaposlouchal do textu, zároveň hledící na svůj rukopis.
Nervous, trip over my words
You're so pretty it hurts,
Baby, I'm yours
Baby, I'm yours
Baby, I'm yours
I need something more, I'll pray to the Lord
That baby I'm yours...
Při poslouchání těch slov cítil, jak se mu znovu hrne horko do tváří. Vážně ho tak někdo viděl? Někdo se na něj podíval a pomyslel na taková slova? A jestli ano... tak to muselo být vyznání ne? Leda že by si sním někdo jen hrál.
Pousmál se. Odložil notes a dodělal si linky. Ať byla pravda jakákoliv, ani jednen scénář by ho nenaštval. Tohle ho jen popohánělo k tomu, aby odhalil, o co dotyčnému jde. Sice na jeho zprávu MfyW neodpověděl, ale on se ozve. Buď sám, nebo Walter něco vymyslí. Teď už ho totiž zaujal až moc na to, aby to vzdal.
Za stálého úsměvu se zvedl od svého zrcadla a vydal se zapnout osvětlení pokoje a zapnul stream s waiting screenem. V hlavě si přehrával, co všechno chtěl dneska udělat. Rozhodl se, že bude vysílat dlouho, přece jen byl víkend, a tak nemusel řešit, že musí druhý den do školy. Navíc, když těsně před začátkem streamu zkontroloval jeho counter sledovatelů, málem se zadusil na vodě, co zrovna pil. Měl téměř dvojnásobnou účast než minule. Takže nemohl riskovat, že by dnešní stream byl krátký, naopak musel využít téhle vlny lidí, protože bylo dost možné, že brzy opadne. Takže streamovat minimálně do jedné ráno se stalo v ten moment samozřejmostí. Vůbec mu to ale nevadilo. Přece jen, měl tak více času na to vytáhnout z MfyW, nějakou reakci.
To se ale prokázalo jako mnohem těžší, něž očekával. Hodiny už mu ukazovaly tři ráno, když odešla naráz velká část jeho sledujících a jeho counter se z šestimístného čísla zhoupl na čtyřmístné. Vždycky to tak bylo, když vysílal pozdě do noci. Byl na to zvyklý. Takže vysílání mu obecně šlo podle plánů a když to kontroloval naposledy, jeho followers vzrostly minimálně o několik stovek. Co ale podle plánu nešlo, bylo jeho hledání zpráv of MfyW.
Za těch několik hodin, co byl live se neozval. Nenapsal zprávu, nepsal ani v chatu. Walter se začal bát. Co když se vážně už neukáže, protože mu minule tak z nenadání napsal? To by ho asi zabilo. Dobře to přehání, ale byl tak zvědavý že si tak v ten moment připadal. Chtěl vědět víc, chtěl vědět kdo je MfyW. Ale jestli se mu neozve, nemá, jak dál v jeho pátrání postupovat a zvědavost by ho pravděpodobně užrala k smrti.
