Zakázaná láska

10. Nikolas

Ty její prosby abych jí udělal dobře, mě přiváděli k šílenství.

Když jsem se neudržel a vyšlehal ji střapcem, cítil jsem se provinile. Nepřemýšlel jsem a hned jsem svého počínání litoval. Chtěl jsem ji obejmout a říct jí, že všechno bude dobré, ale musel jsem zachovat chladnou tvář.

Už tak jsem dostal na povrch emoce, které měly zůstat skryté.

Nevěděl jsem, co se to se mnou stalo, už několik desítek minut čumím do stropu, zatímco mi Elizabeth podřimovala na rameni.

Nikdy bych tohle děvce nedovolil, pokaždé, když jsem skončil, jsem ji poslal pryč. Ale ona nebyla děvka. Byla to nevinná dívka.

Kurva Nikolasi. Nadával jsem.

Elizabeth přehodila přese mě nohu a odhalila mi tak svůj nahý zadeček a dále spala. Chudinka, pomyslel jsem si.

Na jejím zadečku byly vidět šrámy a na krku otisklé rty. Když tohle uvidí bratr, nebude pochybovat o tom, že dostala, co proto. Snad ji nechá na pokoji.

Co to se mnou je? Mělo by mi to být jedno, ale nebylo. Sakra.

Zuřil bych, kdyby se jí dotkl někdo jiný, než jsem já sám. Musím něco udělat, aby se jí nějaký bastard nedostal pod sukni, ale co?

Přemýšlel jsem. Zákony jsou jasné. Nemůžu si jen tak přivlastnit společnici. Nejde to. To by byl poprask.

Dolehla na mě únava a po nekonečné hodině přemýšlení, jsem usnul. Ovšem bez odpovědi.

Vzbudil jsem se a Elizabeth ležela na boku a já byl u ní a přes její bok jsem měl přehozenou paži. Rychle jsem se odtáhl.

Promnul jsem si čelo a nevěděl si rady. Musel jsem ji zatím nechat jít a modlit se, aby o ni nikdo neměl zájem.

Neměl bych takhle přemýšlet, vážně ne.

„Nikolasi?" ozval se hlásek mé sestry.

„Claudie?! Co tady sakra hledáš?" vyjel jsem po sestře a Elizabeth se v mžiku probrala a přikryla se až ke krku přikrývkou.

„Měla jsem ti přijít říct, že snídaně je na stole, a máš ji vzít s sebou," řekla a pohlédla na Elizabeth.

Jak se to někdo mohl kurva dozvědět, že jsem si ji nechal přes noc. Ale to může být snad všem u prdele.

Elizabet se na mě se zděšeným výrazem podívala.

„Tak fajn, dejte nám deset minut," odpověděl jsem sestře a ona hned odešla, ale nemohla spustit oči z Elizabeth

„P-proč musím jít s vámi?" zeptala se mě.

„Jak to mám kurva vědět?" To jsem řekl nahlas? Do prdele.

Snažil jsem se rozdýchat situaci, ale měl jsem vztek, na sebe. Že jsem té dívce podlehl, že jsem slaboch.

Ona jen mlčky seděla na posteli.

Vstal jsem z postele a začal se přehrabovat ve skříni.

„Tohle si obleč," řekl jsem a hodil na postel krátké červené šaty.

Nic neřekla a oblékla si to, co jsem jí dal. V odraze zrcadla jsem zahlédnul její nahé tělo, jak se souká do těch mini šatiček. Cítil jsem, jak mi začalo cukat v péru. Kurva ani jednou nemůžeš zůstat v klidu. Zanadával jsem.

„Pojď," řekl jsem a vyšel jsem z mého pokoje. Ona šla celou dobu za mnou.

Musel jsem ze sebe dostat tu slabost, která mě včerejší noc přemohla. Musel jsem se stát zase tím, kdo jsem a kým jsem.