Studený vítr cuchal April její čerstvě obarvené vlasy. Bylo pro ni nezvyklé mít jen jednu barvu, i když to byla růžová. Uběhli asi dva týdny od doby, kdy April přišel vzkaz od jejího bratrance. Neviděla ho už osm let. Byl to její nejlepší přítel v době, kdy ještě oba chodili na základní školu. Vždycky jí chránil, pomáhal prostě vždycky tu byl pro ní. Už od narození si rozuměli, hráli si spolu, podpálili starou chatku u jezera... Lidé si mysleli, že jsou dvojčata, i když on byl o rok starší. April nikoho neměla radši než jeho. Byl to její nejlepší kamarád, mohla mu říct všechno, a proto byla tak zdrcena, když to udělal. Nemohla tomu uvěřit. Probrečela noci. A teď jí nutí se sejít. Po osmi letech se jen tak zjeví a chce se sejít.
Konečně došla na místo setkání. Starý osamělí bar. April usedla do jednoho tmavého boxu a čekala. "April." uslyšela hlas, který jí tak chyběl. "Alexi." vydechla jeho jméno, když se před ní objevila tvář, kterou tak dlouho neviděla. Kdyby tu teď seděla stará April, asi by se štěstím rozbrečela. Jenže ta byla pryč a seděla tu ta April, kterou zradil její nejlepší přítel, umřeli jí rodiče, April, která se musela postavit na vlastní nohy dřív než kdokoliv jiný. "Je to tak dlouho." začal Alex a posadil se na starou sedačku na proti April. "Ano, to je." přitakala. "Chci ti to vysvětlit. Vím, že si o mě teď myslíš jaký jsem kretén a-" snažil se, ale April ho v půlce věty zarazila. "Ne." vykřikla a bouchla dlaněmi do stolu. "To co jsi provedl je neodpustitelné. I kdyby jsi si vymyslel tu nejlepší výmluvu. To co jsi provedl se nedá jen tak vymazat. Mohl jsi mě zabít." poslední slova už doprovázely slzy. April to neměla ve zvyku, ale tohle pro ni bylo až moc bolestivé. "April já to chápu, ale -" začal znova Alex, ale ona ho zase nenechala. "Žádný ale. Do prdele, Alexi, já kvůli tobě byla pěkně dlouho v nemocnici. Měla jsem zlomenou ruku, naštíplé žebra, musela jsem na operaci, protože jsi mi dal takovou do břicha že jsi mi udělal něco z játry. Kurva, tohle už fakt není sranda." April už skoro křičela, že se na ní otočila servírka, které stála kousek od jejich boxu. "April, já - já bych to chtěl hrozně moc odčinit, ale nevím jak. To co jsem udělal je neodpustitelné. Já potřeboval peníze. Oni - oni mě vydírali. Dokonce do mě rvaly nějaký sračky. Bylo mi 14 a jim 18 nešlo se bránit. A když zjistili, že jsi moje sestřenka, začali mě vydírat. Moc dobře věděli, že máte hodně peněz a kdybych to neudělala, oni-oni, kurva April, oni tě chtěli znásilnit. Řekli, že buď jim přinesu peníze, nebo si tě najdou a znásilní tě. Snažil jsem se vymyslet jiné řešení, ale oni byli netrpěliví a narvali do mě mnohem silnější sračky a já se potom neovládl. Poslali mě za tebou a já jak cvičená opička šel. Když jsem se pak druhý den probudil u popelnice, nic jsem si nepamatoval. Šel jsem za tebou, ale vaši sousedé mi řekl, že jsi v nemocnici. Došlo mi proč tam jsi tak jsem utekl. Ta představa, že jsi v nemocnici kvůli mě mě ničila. Musel jsem utéct někam daleko. April, moc mě to mrzí, kdyby to šlo nějak odčinit udělám to. Udělám cokoliv." Alexovi při vyprávění ukápla jedna neposlušná slza. April nevěděla, co říct. Měla svojí obvyklou kamennou tvář. Za ty léta uměla ovládat svoje emoce. Nikdo skoro nikdy nepoznal jak se má. Pořád měla tu svojí kamennou tvář. I když někdy chtěla doslova řvát.
"Kurva tak aspoň něco řekni." prolomil Alex ticho, které mezi nimi už chvíli trvalo. "To jsi mi chtěl říct jenom tohle?" zeptala se totálně bez emocí.
"Vlastně jsem tu, protože ti chci pomoct." přiznal se.
"Od tebe nic nechci." odsekla.
"Chápu. Ale Kdyby jsi si chtěla trochu přivydělat, tak mi zavolej." řekl, hodil na stůl jednu ze svých vizitek a bez rozloučení odešel. April ještě chvíli seděla na místě a v hlavě si přehrávala, co se teď stalo. Vážně to udělal jenom kvůli těm klukům? Mě by přece nelhal. Ale co když teď lže? A co myslel tím, že mi chce pomoct? Já se špatně nemám. Peníze mi akorát stačí na uživení mě a Katniss. Hlavou jí běhalo tolik otázek, na které neznala odpověď. Nakonec se rozhodla odejít. Ze stolu vzala vizitku a dala se na cestu. Musela v baru sedět dlouho, protože když přišla ven zjistila, že už je tma. Koukla na hodinky, která měla na ruce a zjistila, že už je skoro deset. To jsem v tom baru seděla tři hodiny? prolítlo jí hlavou. Jen nad tím pokrčila rameny a pokračovala v cestě domů.
Bohužel pár bloků před jejím domem, narazila na partu zlodějů, jak prohrabávají kabelku, kterou před pár minutami vzali jedné paní. April věděla, že oni si jí ještě nevšimly, takže se otočila a chtěla jít opačným směrem. Bohužel si jí jeden všiml. "Hej ty stůj." zakřičel na ní. April se okamžitě dala do běhu. Samozřejmě ti chlapi běželi za ní. "Kluci, dělejte viděla nás. Určitě jde pro fízly." křičel jeden. April zabočila do jedné z uliček, bohužel byla slepá. Napadlo jí, že by mohla přeskočit zídku, které končila uličku, ale na to by nebyla dost rychlá, protože tam parta kluků jí už dohnala. A když zjistili, že už nemůže nikam utéct vytáhli z kapsy nožíky. "Co kdyby jsem si zahráli takovou hru. Určitě se ti bude líbit." promluvil jeden. "ty nám dáš všechno co u sebe máš a my tě necháme jít." pokračoval. "Nikdy." odsekla.
"Fajn, myslel jsem, že to půjde po dobrém, ale ty nám nedáváš na vybranou." mluvit dál ten jeden chlap, nejspíš to byl někdo jako hlavní boss.
"Matte, Davide na ní." zavelel a dvě gorily se najednou řítili proti April. April měla se rozhlížela kolem a snažila se vymyslet jak se ubránit. Jediné co našla byla nějaká stará železná tyč. Rychle jí popadla a uhodila s ní jedno z protivníků. Druhý byl bohužel rychlejší než ona a chytl jí dřív než stačila znova švihnout. S nožíkem pod krkem jí dovedl k tomu 'šéfovi'. "Prohledejte jí." poručil. A další dva plus ten, co ho před chvílí uhodila, přešli k ní a začali jí z kapes vyhazovat všechno co našli. "Šéfe mám nápad." promluvil ten, co jí držel. "Co?" vyštěkl jejich šéf. "Co si s ní nejdřív malinko užít." navrhl slizce. "Dělejte si s ní co chcete." odbil je a odešel neznámo kam. Zůstali tam jen April, ten chlap, co jí drží, a ti dva co jí prohledávali. "Tak kdo první?" zeptal se ten s nožem u jejího krku a povalil jí na zem. "Já." přihlásil se namakaný blonďák. Přešel k April a začal si rozepínat kalhoty.
"Ani to nezkoušej." ozvalo se náhle, April ten hlas moc dobře poznala.
____
Tak co si myslíte o nové postavě? A jinak má cenu v tom vůbec pokračovat? :/
Nikol xxx
