"Nikol?" vykoktala ze sebe April, když na jejím prahu viděla vysokou brunetu. "Taky tě ráda vidím." usmála se na ní Nikol.
"Co tady děláš?" někdo by možná řekl, že April je zaskočená a šťastná. Přece jenom právě jí před bytem stojí její stará nejlepší kamarádka. Jenže April jí nechtěla vidět. Měla chuť jí hned teď zavřít dveře před nosem. A možná by to i udělala, kdyby Nikol nebyla rychlejší a nepodržela dveře rukou. "Můžu dál?" usmála se a přitom ukázala řadu dokonalých bílých zubů. "Ne." odpověď byla stručná a vystihující. Chvíli stály na April prahu, rucu založené na prsou a upřeně si koukala z očí do očí. "Co jsme ti udělala tak strašného Greenová?"
"OPUSTILA JSI MĚ, KDYZ MI UMŘELI RODIČE!"
Nastalo ticho. Nikol se tvářila ... Ublíženě? Zaskočeňe? Pro nezkušené oko to tak mohlo vypadat, ale April jí znala až moc dobře. Byla to jen maska. Nikdo nedokázal Nikol zlomit. Byla bezcitná. Možná proto si dříve tak rozuměli. Nikol vždy dokázala zkrotit April roztěkané emoce.
"J-já-já nevím co říct..." brunetka mluvila rozklepaným hlasem, skoro to vypadalo, že bude brečet. "Nech toho Nikol. Na tohle divadlo jsme už staré." uchechtla se April."Co tady chceš?!"
Nastalo další ticho. Nikol koukala na zem. V hlavě vymýšlela, co vlastně má April říct. "Hledám tvého bratrance..."
***
"ALEXI!!" na tak drobnou dívku měla naše barevnovlasá hrdinka silný hlas. "Můžeš mi to vysvětlit jak se to stalo?"
"Myslel jsem, že tohle se učí na škole. Prostě jsou dva lidi, které to k sobě táhne a prostě-" začal Alex, ale byl přerušen jeho sestřenkou, která vykřikla a dala si ruce na uši. "Ne, tohle nechci slyšet! Spíš mě zajímá jak je možný, že právě moje bývalá nejlepší kamarádka čeká TVOJE dítě!"
"Já nevím! Dával jsem si pozor!" bránil se Alex. "Opravdu!"
"Ty tupče!" April vzala do ruky první polštář, který byl ji padnul pod ruku a začal s ním mlátit svého bratrance, neboli nastávajícího tatínka. "A co teď? Na potrat asi nepůjde. A pochybuji o tom, že ji tak moc miluješ, aby jsi s ní založil rodinu." s povzdechem si April sedla na gauč a chvilku na to si po její pravici přisedl i Alex. "Myslel jsi vůbec, když si ji ojel na záchodech v tom baru?" znovu si povzdechla a hlavu si položila na Alexovo rameno. "Upřímně?' zasmál se Alex. "Moc ne. Viděl jsem úžasnou holku jak kroutí tou výstavní prdelkou na parketu, když jsem v ní poznal Nikol začali jsme se bavit a pít a bavit a víc pít a už to bylo. Byla to i její chyba!"
April vybuchla v nekontrolovaný smích. "Bože můj, já se z tebe zblázním. Zítra-" pohrozila mu prsten "-se s ní sejdeš! Nenecháš ji vychovávat to škvrně samotnou! A teď už jdi chci být chvilku sama." Alex se neslyšně zvedl a přešel ke vchodovým dveřím. "Mám tě rád, April." S těmito slovy odcházel.
Chvilku April jen seděla na pohovce se spícím kotětem na klíně. Nenáviděla se za to co přijde pak. Zase do toho spadla. Z kabelky vyhrabala malou krabičku a zapalovač. Usedla na své oblíbené místo na balkoně a zapálila si cigaretu. A přemýšlela. Přemýšlela o Alexovi a Nikol. O své nové práci. O Noahovi. Nejvíc o něm. Nemohla přestat myslet na jeho pronikavé oči. A jeho úsměv. Vypracovanou hruď. Měkká ústa. Ani se nenadálá a už pálila třetí cigaretu. Hodiny ukazovali něco málo po desáté. Rozhodla se, že je nejvhodnější čas na pořádnou sprchu a pak dlouhý spánek.
***
Ráno jako vždy zaspala. V rychlosti na sebe hodila nějaké vyhovují oblečení. Jelikož minule její krátké šaty nebyly moc vhodnou volbou, rozhodla se dnes pro černé kalhoty a nějakou tu halenku, která byla schovaná ve skříni. Ve spěchu se ještě zvládla namalovat, dát Katniss najíst a s malou snídani v ruce běžet do práce.
Ve stejný okamžik zrovna Noah ve svém černém Mustangu přemýšlel nad svoji novou podřízenou. Byla pro něho záhada, kterou chtěl rozluštit. Byla jiná a to se mu líbilo. Stále vzpomínal na tu noc po plese. Byla to nejlepší noc, kterou zažil. Chtěl by ji zažít znova. Rozhodl se! Dostane ji znova. Ovšem aniž by si to přiznal, zajímalo ho, proč April tenkrát u něj v koupelně brečela a jak by ji mohl pomoc.
***
April přijela do práce pár minut před jejím šéfem. Zrovna pokládá hrnek kávy na jeho stůl, když slyšela vrzání dveří a závan jeho kolínské. "Dobré ráno." pozdravil ji. "Dobré." odpověděla prostě, když chtěla proběhnout kolem něho ven. "Počkej! Kam běžíš?" chytil jí za ruky, čímž ji zastavil v pohybu. April si nechtěla přiznat, že dotek jeho kůže na její, se jí vlastně líbí, proto se rychle vytrhla a než odešla z místnosti oznámila mu jen, že za půl hodiny má schůzku.
Zbytek dne probíhal tak nějak podobně. April se Noahovi výhybala jak jen to šlo a on nechápal, proč to dělá. Někdy kolem oběda ho to přestalo bavit a šel za ní. "Nechceš jít na oběd?" zeptal se opřený o stůl své asistentky. April chtěla odmítnout, ale kručeni břicha Noahovi jako odpověď stačilo.
