Taky by sis už mohl jednou po sobě uklidit ten zatracenej bordel!" křičel jsem na něho už po druhé za dnešek.
" Proč bych to dělal, když tu na to mám tebe?" vykřikl v odpověď.
"Nejsem tvoje uklízečka ani tvoje hospodyně, jsem jen hokejista, co bydlí ve stejném pokoji!" zavrčel jsem.
" Tak se přestěhuj jinam!" odvětil s úšklebkem, když se objevil mezi futrami. Nejradši bych ho do toho jeho dětského obličeje nakopal.
" To by se ti líbilo" zabrblal jsem si pod nod nos a hodil po něm jeho tričko, které se tu válelo.
"No vidíš, aspoň k něčemu jsi, právě jsem pro něho šel" svíral ho v ruce a mě až teprve teď došlo, že je bez trička.
Moje oči zakotvily na jeho hrudníku, který jsem už sice viděl několikrát, ale přesto mi to příslo jako poprvé, těžce jsem polkl slinu a pak dojel pohledem až k jeho obličeji, kde se naše oči spojily.
Přesně v tu chvíli jsem věděl, že nic nebude jako dřív...
~~
Něco si tu odložím
ČTEŠ
Roommates [Kuchanek]
RomanceObčas lituji toho, že jsem viděl ten inzerát a nakonec volné místo spolubydlícího vzal. Možná bych měl lepší život, když bych na to nekývl. Nebo možná horší? Kdo ví. ~~ Jeho příchod mi změnil život