Roommates [Kuchanek]

IV.

"A dost, okamžitě vypadni z té koupelny, ty kriple. Jsi tam už kurva bezmála půl hodiny. Leštíš si tam bambus nad nějakým uhrovitým třináctiletým kidem nebo co!" Zakřičel jsem pomalu na celý byt a následně pořádně zabušil na dveře od koupelny, už po několikáté za tu půl hodinu.

"Klid, prdne ti cévka, vždyť už jdu" úplně jsem slyšel jak protočil očima. Zmrd. Já mu dám, že na mě bude protáčet očima!

" Jo a neboj, nehonil jsem si nad nikým jiným než nad tebou" prohodil ještě stále za dveřmi koupelny.

"Okamžitě vylez, ať tě můžu zabít, ty mamlasi!" Zavrčel jsem. Fuj. Bleh. Nechutnej je. Nepotřebuji vědět nad kým si leští tu svou malou žížalku.

"To bys chtěl, abych si nad tebou dělal dobře co? Ale neboj, nad tebou bych si fakt nikdy nehonil" zaculil se na mě, když konečně otevřel dveře. Kokot, jakoby mě to snad zajímalo.

"Neser a už táhni, nejlépe někam daleko, abych tě minimálně sto let neviděl" zabručel jsem a vypakoval ho ze dveří.

"Alee, ještě bych ti chyběl a ty bys plakal do polštáře, to ti nemůžu udělat. To radši, ať na ten polštář slintáš" mrkl na mě, než konečně odešel do svého pokoje a já se tak konečně mohl nerušeně zamknout v koupelně a udělat si svůj večer, vím, že to většinou dělají holky, ale co je na tom?

Lehnout si do vany plnou pěny, koukat na nějakou romanťárnu, kolem vany svíčky a relaxovat. Ideální nápad, jak trávit čas večer. Vůbec to nedělám často, jen tak ob den, protože se musím dát do klidu, jinak bych svého spolubydlícího hezky zabil.

Ještě by to chtělo nějakou čokoládu, ale kurva, taky jsem si musel vzpomenout, když už jsem se svlékl. No nic, ručník to bude muset jistit, nedá se svítit.

Ten debil je už stejně u sebe v pokoji a bůh ví co dělá. Obmotal jsem si ručník kolem těla, jako holka, i když nemám na horní části nic, co bych měl zakrývat, ale nejsem spokojen se svým tělem, takže to tak prostě dělám. Nesuďte mě.

Odemkl jsem dveře a potichu vyťapkal z koupelny až do naší kuchyně, kde jsem se sehnul k šuplíku, abych si mohl vyndat čokoládu.

"Ty už se na mě takhle připravuješ jo?" Ozvalo se za mými zády a já leknutím nadskočil, než jsem se i s čokoládou vyděšeně otočil. Zase jenom ten kretén.

Na tváři měl pobavený úšklebek a já ho chtěl hodně nehezky fláknout. Třeba rovnou mezi nohy, kdybych ho vykastroval, tak by se nic nestalo, někdo jako on by se neměl rozmnožovat.

"Táhni mi z očí, otravný hmyze" zabručel jsem a hezky pěkně s nosem nahoru jsem si to kolem něj (s dvoumetrovým odstupem) proťapkal zpátky do koupelny, načež jsem zamknul hned na dva západy, pro jistotu.

~~

Vypadal lahodně, jak se tak shýbal do šuplíku pro svou oblíbenou čokoládu, kterou jsem mu nedávno musel dokupovat.

Poslední dobou čím dál častěji napouštěl vanu, takže spotřeba čokolády u nás stoupla o polovinu a já věděl, jak moc zkaženou náladu by bez své milované čokolády měl, proto jsem vždycky nenápadně přikoupil a nechával ho v tom, že netráví tolik času ve vaně.

Divím se, že mu ještě není divné, že tam vždycky nějakou čokoládu má, ale nestěžuju si, ještě by na mě vyjel, že co si to dovoluji a že se ho snažil otrávit.

To nemám za potřebí, líbí se mi, jak vždycky vyjde z té vany uvolněný a hlavně unavený, takže není tak nepříjemný, jako vždycky, pokud ho tedy nevyruším ve vaně, to je vaše smrt, já přežil jen tak tak.

Připlížil jsem se ke dveřím koupelny a poslouchal jak zaplouvá do vany, načež spokojeně vzdychl.

Myslím, že je na čase konečně začít dobývat, co má být moje.

~~

Miluju ten pocit zanoření se do příjemně teplé vody, která ihned útočí na vaše svaly a snaží se je uvolnit. Teplá voda je nejlepší věc na světě spolu s karamelovou čokoládou.

Čvachtal jsem se minimálně hodinu, než jsem se rozhodl vylézt, jelikož voda začínala být dost chladná.

Plně oblečený jsem si ťapkal spokojeně do pokoje, kde jsem měl v plánu se zahrabat do postele pod peřinu a schrupnout si minimálně do rána.

Jenže to bych nesměl najít parazita, velkého parazita a teď nemyslím toho idiota, aka mého spolubydlícího, ale mám na mysli velkého černého osminohého chlupatého zmrda, jménem pavouk.

Balím kufry a mizím ze země, myslím, že bych to měl podpálit i s mým spolubydlícím, to bude nejlepší.

Jako na zavolanou se jmenovaný ocitl na prahu dveří a nechápavě na mě čučel, jak tam stojím v pyžamu zamrznutý na místě, neschopný čehokoli.

"Halo? Země volá Suchánka" mával mi rukou před očima, ale moje pozornost byla zaměřena za to odporný zvíře, nacházející se u mé postele a nebyl jediný, bylo jich tam víc, takový rodinný sraz černých osminohých zmrdů.

"Hey!" Popadl mě za ramena a zatřásl se mnou. Kdo mu jako dovolil na mě sahat? Ať mě kouká pustit.

"Můžeš být jednou konečně užitečný a zabít ty pavouky" kývl jsem hlavou k tomu srazu zmrdů.

"Jajda, takový bobísci malý" rozplýval se nad nimi. No to si ze mě asi právě děláte srandu ne? Jak někdo může označit černého pavouka ta Bobíka a ještě k tomu malému, když je tak půl metrový!!

"Fajn, ty spíš u mě v pokoji, já u tebe, bye" zamával jsem mu a spokojeně odešel ze svého pokoje do toho jeho. Je smutný říct, že jsem tu úplně poprvé?

"No počkej" slyšel jsem za sebou a protočil nad tím očima, zas to jeho pomalý vedení.

"Nečekám, jdu spát, takže opusť tuto místnost" zabručel jsem a nadzvedl peřinu, než jsem pod ní vklouznul.

"Je to můj pokoj!" Bránil se a zarputile se opřel o zeď se založenýma rukama na hrudi. No to si dělá srandu ne? Hodlá na mě jako v noci koukat, jak budu spát jako Edward na Bellu?

"Jo ale dneska si ty pokoje prohodíme, máš rád pavouky, tak si za nimi běž a neobtěžuj mě" odehnal jsem ho.

"Na tom ses dohodl jen ty, já chci spát ve svém pokoji, takže se buď šoupni nebo jdi do svého pokoje"

~~

Hehe