Hold me closer || Grey256

1. Kapitola

„... možná že až budeš starší"
„Ale mami, je mi už 16!"
„teprve 16 holčičko"
„za chvíli už 17!" řekla jsem, šla jsem k sobě do pokoje.

Uhh, ani jsem se nepředstavila. Upsíkk. Jsem Klára. Je mi 16, studuju teď na střední hotelové škole v Praze. Mám staršího bráchu Daniela a bohužel bydlím ještě u rodičů, nejradši bych se osamostatnila už teď a šla bydlet do vlastního... A to jsem se právě teď s mojí mamkou snažila probrat. Hádáme se spolu často.Táta na mě doslova ser- teda kašle. Když má špatnou náladu tak si jí vybíjí na mě, takže nadávky od něj slýchám pravidelně.S rodičema si zkrátka moc nevycházím.

Brácha už je dospělej a bydlí ve svým, takže doma nikdo normální s kým bych si mohla popovídat neni. Vždycky když se s rodiči hodně pohádám, tak utíkám z domu oknem a chodím do clubu to zapít alkoholem. A dnešek nebyl výjimkou. Já vím že to není správné, navíc když je mi teprve 16, ale co už... V tu chvíli je mi to úplně jedno. Hlavně že aspoň na chvíli nevnímám svoje myšlenky.

Udělala jsem si jenom lehký make-up a vzala jsem si na sebe upnuté černé šaty, k tomu mojí oblíbenou béžovou kabelku do které jsem si hodila jenom mobil s peněženkou...

Pak už jsem se jenom vyhoupla z okna svého pokoje ven a vydala jsem se na svojí tradiční cestu do jednoho z největších klubů tady v Praze. Abych byla upřímná, začínám mít pocit že v klubech jsem mnohem častěji než doma...

Zamířila jsem si to přímo k baru. Klub patřil klukovi mé kamarádky Anet, takže mě dovnitř pustili a prodali mi všechno i přes to že jsem nezletilá... a ještě jsem měla nějaký ty slevy.

Sedla jsem si k baru. Zrovna tam ta moje kamarádka byla, všimla si mě tak za mnou přišla a dali jsme si jeden drink.

„Zase jste se pohádali s rodičema?" zeptala se mě. „Jop" „tak to by jsi tu neměla pít sama, znáš se" řekla takovým arogantním tónem

K: „tak tady buď se mnou"
A: „ráda bych, ale nemůžu, musim pomoct Zdeňkovi"
K: „nojo, Zdenda... co by jsi pro něj neudělala. tak za nim běž ať na tebe moc dlouho nečeká" 

Anet jenom přikývla a když odcházela tak na mě zařvala „přijdu za tebou SLIBUJU".

Objednala jsem si další drink. Pak jsem si všimla, že přede mnou sedí jeden kluk. Připadá mi hrozně povědomej. Odkud já ho znám? Někoho mi extrémně připomíná! Ale koho?

Mám v sobě už asi 4 skleničky, takže stupnice mého vnímání je právě teď na bodě mrazu. Ten kluk vypadal hrozně sklesle, jako kdyby se něco stalo... třeba potřebuje pomoct. Podívala jsem se na něj znovu a on se na mě díval taky. Rychle jsem uhnula pohledem.

Vzala jsem si do ruky mobil a surfovala jsem po sítích... Dívala jsem se stories na instagramu a dostala jsem se ke story od účtu @whothefuckis_grey . Pak mi došlo že ten kluk co sedí naproti mně je on, Grey.

Pořád se tvářil jako by ho přejel kamion. Zvedla jsem se, vzala si svůj drink a šla jsem si sednout k němu. On se na mě jenom usmál. „Zdaar" pozdravila jsem ho. „Ahoj" řekl mi...

K: „Chtěla jsem se jenom zeptat... je všechno v pořádku? Sedíš tady jako hromádka neštěstí."
G: „Neee, všechno je cajk, jenom už jsem unavenej"
K: „ahaa, tak to jo"
G: „Aco ty? Co tu děláš? To jsi tady sama?"
K: „moje kamarádka tady byla chvíli se mnou ale teď někam odběhla"
G: „aha" odpověděl a pak se mě zeptal „A kolik ti je vůbec?"
K: „16, tobě je kolik?"
G: „19"
K: „jsem už opilá nebo vypadáš jako Grey?"
G: „jestli jsi opilá to nevím, ale já jsem Grey, klidně mi říkej Martine... těší mě, a ty jsi?"

jo tak tohle bylo trapný.

K: „Klára"
G: „hezký jméno"
K: „dík"

Usmála jsem se a on mi úsměv oplatil.

Ani jeden jsme nevěděli o čem se máme bavit, takže bylo trapný ticho. Pak mi začal zvonit telefon. Volala mi Anet, řekla mi že se omlouvá, že ví že mi slíbila že za mnou přijde ale že Zdenda má jiný plány. Anet je fajn holka, ale preferuje Zdeňka ve všem. Už jsme dlouho nebyli někde spolu, nemá na mě čas... Naštvalo mě to, nebo spíš mrzelo... slíbila ze už fakt bude se mnou ale zase je se ZDEŇKEM.

Típla jsem náš hovor a mobilem jsem třískla naštvaně o bar. Divim se, že je ještě naživu. Sice jsem měla už něco připito, ale ještě to nebylo ono. Já jsem se potřebovala prostě odreagovat, vypnout ty myšlenky a aspoň chvíli nic nevnímat. Objednala jsem si skleničku něčeho tvrdýho.

„Co se stalo?" zeptal se mě Martin. „Nic zvláštního, jenom taková blbost" odsekla jsem.Barman mi přinesl tu skleničku kterou jsem do sebe nakopla ex a hned jsem si řekla o další. Martin mě bedlivě pozoroval. „Tak povídej aspoň máme o čem mluvit"

Hodila jsem do sebe další skleničku a řekla jsem mu celej příběh o tom jak to vypadá u nás doma, jak s našima nevycházím a svoje myšlenky pak utápím v lihu.

Poprosila jsem barmana ať mi dá rovnou celou tu flašku. Barman s tím žádný problém neměl a tu flašku mi dal. Akorát já jsem měla problém, protože už jsem byla trošku na šrot.

„Hele tak kdybys potřebovala tak mi můžeš napsat... ale ten chlast ničemu nepomůže, takže se tady nemusíš ožírat až do sraček "

Už jsem měla fakt dost, taky to bylo na mně znát. „Ale ještě mám půlku flašky, je škoda to tady nechat"„myslim si že fakt neni škoda to tady nechat. Pojď, doprovodím tě domů"

——————
První kapitola!! Doufám ze vás to baví... je to trosku delší ale snad nevadí. Budu ráda za votes a za komentáře <33 omlouvám se případně jestli jsem se nekde prepsala  nebo jsou nekde nějaké chyby. dekuju za pochopení <333