New Orleans

26 3 0
                                    


Stáli jsme naproti sobě. "Mám pro vás nabídku" řekl Klaus. "Půjdete s námi do New Orleans."

To si dělá srandu, vyvraždí celou naší vesnici a čeká že s ním půjdeme- "Ano bereme to" řekl Ethan, to nemyslí vážně. "Ethane jsi si jistý" řekla jsem s udivením. "Ano jsem".

"Tak dobrá, ráno vyrazíme, jděte se vyspat, třeba na louku" když Klaus dokončil větu tak s ostatními sourozenci upíří rychlostí odešel. "To nemyslíš vážně" zasyčela Sia, poprvé s ní soucítím. "Sia má pravdu, ty jsi snad zešílel" "Holky věřte mi, lepší být s nimi než s někým" vyslovil Ethan. "Jdu spát" řekla jsem a vešla do domu, kde před chvíli vytvářeli prsteny. "Jdu s tebou" přidala Sia a šla hned za mnou. Ethan byl chvíli venku a pak šel za námi.

"Incendia" vyslovil Ethan a zapálil svíčky v místnosti, kde jsme seděli. "Holky já se omlouvám, ale žít ve 3 je pitomost a žít ve městě je nejlepší možnost přežít" omlouval se Ethan. Usmála jsem se "Máš pravdu, ale oni si nezaslouží vládnout městu" "Souhlasím s Annittou, ale i s tebou." dodala Sia, řekla celé moje jméno, nesnáší mě a já nesnáším jí. "Jdu spát" moje poslední slova za dnešek, pak šli spát i oni.

"Vstávej princezno" otevřela jsem oči, že by si Ethan konečně vybral? Když jsem otevřela oči úplně neviděla jsem Ethan, ale Kola. "FUJ" odsunula jsem se, usmíval se. "Zase ty" pomohl mi zvednout se, fuj fuj fuj, nesnáším ho. "Za chvíli vyrážíme" mluví tak klidně a vyrovnaně a ten jeho úsměv, nesnáším ho. "Odejdi, potřebuju se připravit" řekla jsem, jenom se usmál a odešel ven.

Vyšla jsem ven a před domem stál kočár s 4 koňmi a všichni v něm. Kol vystoupil ven a podržel mi dveře kočáru, proč to dělá? Miluje mě? Sedla jsem si vedle Klause a Kol si sedl vedle mě. Koukala jsem na Ethana, mazlil se Siou, zase to dělám, žárlím. Kočár se rozjel, něco mě napadl. "Tak co Kole, máš přítelkyni?" provokuju Ethana a funguje to, kouká na mě. "Nemám princezno, ale můžeme to změnit" Kol mě fakt chce. "Nech si zdát" usmála jsem se na něj a koukala z okýnka. Všichni se zasmáli. Elijah a Klaus něco řešili, asi něco ohledně New Orleans, Rebeka, Finn a Kol si povídali o upírství a Ethan se Siou se mazlili, byla jsem sama. Příroda, kterou jsme míjeli byla dokonalá, stromy, ptáci, jezera a řeky, nádhera. "Jak vypadá New Orleans" zeptala jsem se, všichni se na mě podívali. "Je to vesnička upírů, kterou jsme stvořili" řekla Rebeka. "Co když nás budou chtít zabít" řekl Ethan. "Jste v bezpečí, jste pro New Orleans důležití, budete nás chránit, léčit a učit věcem. Kdokoliv na vás bude chtít zaútočit, je mrtvý" odpověděl Klaus. "Takže umřít můžete" přidala Sia. "My ne, jsme původní" odpověděl s úsměvem Kol. Zajímavé. "Co všechno umíte?" "Jsme nesmrtelní, máme rychlost, sluch a ovládáme lidi" odpověděl Finn. "A taky jsme nekonečně mladí" dodala Rebeka. "To je docela dost schopností, ale nikdy jsem o vás neslyšel" řekl Ethan. "Vytvořilo nás kouzlo, naše matka Esther Mikaelson, nás tím zachránila před vlkodlaky." řekli skoro všichni najednou. "Teď vy, mluvte". Já, Ethan a Sia jsme se na sebe koukli. "Jsem čaroděj z rodiny Bennettů" "Já jsem siphonerka." byla řada na mě. "No já jsem čarodějka, ale nemám moc, protože ji matka uzavřela kouzlem, abych nikomu neublížila" nikdo nemluvil, ale viděla jsem, že to Klause zaujalo. "Co máš za moc, že se jí tvoje matka bála?" zeptal se Klaus. Zajímá ho to, vidí v tom příležitost. "Matka řekla že vládnu černou magií bez hranic síly" usmál se, vidí ve mně zbraň. Chvíli bylo ticho. "Jsme tady" řekla Rebeka. Ke kočáru přišel úhledný, hezky upravený muž a otevřel dvířka kočáru. Vystoupily jsme. Viděla jsem velkou vesnici s lidmi, byli šťastní, ale nikde jsem neviděla děti. "Kde jsou děti?" řekla jsem a koukla jsem se na Kola. "Upíři nemohou mít děti" odpověděl. Po pár vteřinách k nám přiběhli 3 ženy a dali nám nové oblečení. Šli jsme do velkého domu. "Vyberte si pokoj." řekl Klaus a šel do kuchyňky v levé síni a já si šla vybrat pokoj. Vybrala jsem si jeden v 2 patře, byl velký, s postelí, knihovničkou, stolem a se 2 skříněmi. Převlíkla jsem se do dlouhých, modrých, zlatě laminovaných šatů, vyšla jsem z pokoje a viděla Siu s Ethanem. Sia měla červené šaty s rudou šálkou okolo rukou a Ethan měl černý oblek se zlatým náhrdelníkem. "Proč musíme mít zrovna tohle?" zeptala jsem se a došla za nimi. "Nemám páru" řekla Sia, její blonďaté, dlouhé vlasy ladili s jejími modrými oči a červenou barvou šatů, které měla. "Připravte se, dnes večer je ples" řekla služebnice a odešla. 

První TajemstvíKde žijí příběhy. Začni objevovat