Ples

23 3 0
                                    


"Ples, jako vážně?" zamumlá Ethan. "Mě se to líbí" přidala Sia, šli jsme do prvního patra a já viděla, jak přichází lidi. "Myslela jsem, že začne třeba za hodinu, ale dobře" jsem překvapená, ty lidi byli různí, ale jedna žena byla opravdu jiná. Byla tmavé pleti, bez vlasů a s šaty z různých látek, pravděpodobně si je i sama ušila, šla přímo za Klausem. "Dobrý den, dámo" slyšela jsem za mými zády, Kol? Ethan? Otočila jsem se a viděla vysokého černovlasého muže s tmavě modrými oči. "Dobrý den" uklonila jsem se. "Vás jsem tu ještě neviděl" řekl, jeho hlas je hrubý ale i jemný. "Právě jsem přijela, jsem tu asi hodinu" působí na mě mile, koutkem oka jsem si všimla Kola, koukal na mě jakoby žárlím, vážně mě miluje, ale zabil mi rodinu, to mu neodpustím. "Dien Salvatore" řekl to jako kdyby mluvil na psa, trapný. "Pardon?" chápu proč to řekl, ale mám spoustu času. "To je mé jméno, Dien" usmál se na mě. "Annitta Gilbertová" usmála jsem se na zpět. "Rád vás poznávám Annitto" je tohle flirtování? Nebo mě chce jen poznat. "Ann prosím" zavolal na mě Klaus, co chce? Nikdy jsem na něj nemluvila, tak proč on na mě jo. "Omluvte mne" šla jsem za Klausem, stála s ním ta africká žena, Ethan a Elijah. Co tam dělá Ethan. "Dobrý den" uklonila jsem se. "Tohle je Kali O'Connell, voodoo královna New Orleans, také jediná čarodějka do téhle doby" zvolal Klaus jako by to nemohla říct sama. "Těší mě, jsem Annitta Gilbertová" moc jsem neslyšela, okolo nás tančilo spoustu upírů a hrála hudba. "Tudy prosím" řekl Elijah a otevřel dveře do sklepa. Šli jsme, měla jsem divný pocit. Sklep se rozděloval na dvě místnosti, vešli jsme do jedné, všude byli svíčky a na zemi vyrytý pentagram. "Ethane proč tu jsme" zašeptala jsem. Vypadal podivně, nebál se a nesnažil se ptát co tu děláme, jako by byl, posedlý. "Neboj Ann" to je jediné co řekl. "Amar lehni si doprostřed anillo" Kali mluvila občas španělsky, bylo to kouzelné, ale nemám tušení, co říká. "Klausi co se děje" nehodlám být v něčem o čem nevím. "Neboj Annitto, nastartujeme ti schopnosti". Je to jasné, chce mě jako zbraň. "To asi není dobrý nápad" odmluvila jsem. "Ad somnum" to je poslední co jsem slyšela. Ethan mě uspal a položil mě do kruhu. "Fuego" Kali použila voodoo na to, aby zapálila svíčky oklo. "Je to tvoje Amar" řekla Kali Ethanovi. Ethan natáhnul ruce před sebe a zavřel oči. "Duba Ni Ba Duba, Ala Ni Ala Bula" začal vyslovovat Ethan. Probudila jsem se, viděla jsem Ethana, říkal to kouzlo pořád dokola, plameny svíček byli velké a v místnosti bylo chladno. Cítila jsem jako by ve mně něco teklo, energie, po chvíli mi začala téct krev z nosu v tu chvíli Ethan přestal, chudák, spadl do bezvědomí, naštěstí ho Klaus chytil. Cítila jsem magii v krvi, ale byla jsem unavená, proto jsem i usnula.

Spala jsem u sebe v pokoji. Ethan se Siou byli venku. Už bylo po plesu, ale Dien byl stále uvnitř. Otevřela jsem oči. U mé postele seděl Kol. "Zase ty, co po mě pořád chceš" byla jsem unavená a nechtěla jsem řešit jeho. "Klid, si slabá, já jsem dostal úkol tě hlídat" lže. Není těžké to poznat. Koukal na mě těma jeho očima. Nesnáším ho. "Odejdi prosím" divila jsem se, že neomlouval, ale neodcházel s úsměvem, vypadal smutně. Je mi ho líto? Ne není, nemůže být, zabil mi rodinu.

"Klausi klid, neumře" řekne Rebeka. "Ona je ta příležitost, můžu být hybrid!" odpověděl Klaus. Kol vtrhnul do místnosti. "Ona umře Klausi!" hodil s Klausem o zeď, ten se hned zvednul. "Co si to dovoluješ!" Klaus ukázal upírský obličej. "Klid jasně" zvedla se, se slovy Rebeka. "Co se tu děje" vejde do místnosti Elijah. "Zabijí jediné čarodějky, které máme" řekl Kol.

Slyšela jsem hádku. Pomalu jsem vstala a šla do skříně pro lepší oblečení. Vzala jsem si zelené, krátké šaty a náhrdelník. Pomalu jsem došla do přízemí. "Ovládl si toho kluka, jen aby ji odemkl moc a nikomu si to neřekl" byl to hlas Elijaha. Ovládl Ethana, co si to dovoluje! Otevřela jsem dveře k místnosti, cítila jsem zrak všech na mě. "Ty jsi ovládl Ethana? Co si o sobě myslíš. Porušil si pravidla a myslíš že ti to projde" byla jsem naštvaná, Klaus je egocentrický zmrd. Něco ve mně mi říkalo ať ho zabiju. "Za tohle zaplatíte. VŠICHNI!" cítila jsem energii v prstech, v rukách. Beze slov jsem Klause, ostatní, ale i nádobí a nábytek odhodila. Bylo to kouzlo? Nepoužila jsem slova, ale stejně jsem odhodila všechno okolo mě. Ten moment byl jako zpomalený. Cítila jsem neviditelnou vlnu energie, které za mě šla. Jsem silná a umím to využít. 

První TajemstvíKde žijí příběhy. Začni objevovat