Změna karet -Chishiya,Niragi-

Jsem Tulip

Tulip pohled

"Nechápu proč to udělal!" Mrmlám a pomalu se přibližuji ke svému pokoji, musím se ještě rychle převléc. Třísknu dveřmi a zamknu je, nechci dnes už žádné nezvané hosty. Rychle sundám košili, tílko a nakonec i šortky. Začnu štrachat ve skříni a hledat něco co by tomu kokotovi zavřelo hubu. Nenašla jsem nic zajímavého, takže jsem skončila u černých bikin s ozdobným vázáním. K tomu přidala černé kargo kalhoty a vysoké, kožené boty. Popadnu lehký háčkovaný kardigan z věšáku a mířím do kupelny. Opláchnu si obličej, rozčešu vlasy a natočím řasy. "Lepší to nebude." řeknu do zrcadla, když už vím, že jdu pozdě. Z nočního stolku ještě rychle popadnu sluneční brýle a z šuplíku postroj kolem pasu s pistolí a nožem. 

Pomalu jsem došla k místnosti, kde zasedala rada "Hlasy?!" zakroutím hlavou a přiložím ucho ke dveřím. "Niragi, ty jeden kuse hovna!" procedím skrz zuby. Vejdu do vedlejší místnosti a přes balkón projdu do zasedací místnosti. Nikdo ani nepípl, všichni jen tiše sedí a čekají co Niragi řekne. Vidím Chishiyu, jak se na mě dívá, škoda, že tyhle sračky nám všechno zkazily. Zatřepu hlavou a pomalu přistoupím k Niragimu. Potichu vytáhnu nůž a během jeho proslovu mu přiložím nůž na krk. To jak se zarazil, jak se jeho dech zrychlil to všechno bylo tak neskutečně sexy. Musím si ale udržet dekórum.

"Ten zkurvisyn, kterému bys podřízl krk a jeho tělo předhodil krysám stojí za tebou." řekla jsem a čekala na jeho reakci. Nic neřekl, ostatně jako zbytek rady. 

"Tááák hodnej kluk, co kdyby sis teď sedl na prdel a držel tu svoji nevymáchanou hubu? Hmm?" zašeptala jsem mu a olízla mu u toho ucho. Nožem jsem jemně škubla, jen aby ho škrábl a zatlačila ho do židle. 

Zasmála jsem se a došla ke svému místu, Kloboučník mi odsunul židli a já se posadila, nohy přehodila přes opěradlo směrem v Chishiyovi, který nezaváhal a hned položil svoji ruku na moje stehno. Odložila jsem nůž na stůl a druhou ruku jsem mezitím natáhla ke Kloboučníkovi, který její hřbet jemně políbil.

"Nyní můžeme začít." dodal po polibku a začal s proslovem, kvůli kterému jsme tady. Nuda, nuda, nuda,... asi 20 minut rozebíral bezpěčnost a úkoly ve městě. Nic co by mě zajímalo, nechápu proč mě tu chtěl. Všichni se k těmto tématům vyjádřili, až na mě, Chishiyu a Niragiho. Já a Chishiya se zdržujeme těchto debat, jen máme své silné stránky co nás sem dostaly, ale u Niragiho to nikdo nečekal. Občas jsem se na něj během debat podívala, ale to jak rychle uhl pohledem bylo až nelidské. Chishiyovi pohledy na něj se také nedaly přehlédnout, oba byli jako psi co se perou o hračku.

Konečně to skončilo a všichni se pomalu začali rozcházet, Niragi vypadl mezi prvními. Hned jak opustil místnost, Chishiya sundal ruku z mé nohy a vydal se ke dveřím, beze slova, bez rozloučení, jako vždy. Kloboučník mi přejel rukou po zádech a také odešel. Zbyla jsem tu sama, popadla jsem nůž, vložila ho do pouzdra a rozešla se ke dveřím. Sotva jsem překročila práh, tak mi na levém spánku skončila muška samopalu, ten hajzl si na mě počkal.