Změna karet -Chishiya,Niragi-

Chishiya

Pomalu jsem se šourala do svého pokoje a zapalovala cigaretu, kterou jsem Niragimu ukradla.

"Je to špatný zlozvyk." zaslechla jsem za svými zády, sotva když jsem minula poslední roh vedoucí k mému pokoji.

"Chishiyo, nečekala jsem tě tady." řekla jsem nejvíc ironicky co jsem dokázala a pokračovala jsem v cestě do pokoje.

"Kloboučník mě poslal, abych ti vzkázal, že schůze začíná v 10." pomalu mě sledoval a když jsem zastavila před pokojem, položil mi ruku na rameno.

"Jsi v pořádku?" zašeptal mi do ucha z takové blízkosti, že jsem cítila jak se jeho rty dotíkají mého lalůčku. Byl tak blízko, že jsem na zádech cítila tlukost jheo srdce.

"Naprosto!" odsekla jsem a zatáhla ho za ruku do pokoje. Zabouchla jsem dveře a natlačila ho na stěnu a chytla jsem ho pod krkem. Nesnáším ten jeho bezcitný výraz. Protočila jsem oči a odešla od něj k miniledničce ze které jsem vytáhla zázvorové pivo.

"Nesnáším, když tohle děláš! Myslela jsem, že máme dohodu, žádné dotyky a přátelská gesta na veřejných místech. Chceš to snad všechno posrat?! Chci odsud vypadnout, tak se laskavě uklidni." zamručela jsem, sundala víčko z flašky a odkráčela k posteli. Košili jsem odložila na židli, pivo postavila na stolek vedle postele a sedíc v tílku jsem si zouvala boty.

"Náš plán ale zatím vychází, doufám, že máš Niragiho pořádně pod kontrolou." řekl podrážděně a nadzvedl jedno obočí.

"Ano, tati, zítra se chystá na tu velkou schůzy. Na spásu od Tulip nevěří, myslí si, že je to kec." zasmála jsem se a plácla sebou do postele. Chishiya se posadil na vedle mě a nepřítomně někam zíral. Posadila jsem se a podívala se tím směrem. Díval se na košili přehozenou přes opěradlo židle, Niragi mi při našich hrách asi musel jeden knoflík utrhnout. V tu chvíli jsem ucítila jsem jeho pohled na mém těle, jak si prohlíží každý kousanec, škrábanec a ranku na mém krku, ruce, a lopatkách, které mi vykukovaly z tílka.

"Šukala si s nim? Zase?! Myslel jsem, že tohle jsem si už vyjasnili!" rozzuřeně stáhl košili ze židle a hodil ji po mně.

"Řekl jsi ať ho hlídám a dostanu se k němu co nejblíž, ale zakázal jsi mi prozradit kdo jsem. Jak jinak jsem se k němu měla teda dostat? Teď jsem pro něj jen puťka, bezmocná, všechno mi řekne, protože si myslí, že se ho bojím a nikomu bych to neřekla, že jsem mu vděčná za jeho pozornost. Jestli se ti to nelíbí, měl jsi nechat Kuinu aby to z něj dostala silou. Poslal jsi mě, tak tu teď nedělej, nebo že bys snad žárlil?!" řekla jsem podrážděně a postavila se k oknu a dívala se na krásny noční pláže. Slyšela jsem, jak se zvedl z postele, beze slova odešel a zabouchl za sebou dveře.