This is not me! FnaF Story

Kapitola 1

Elena

Probudí mě slunce které mi svítí do očí. Otevřu oči, zývnu a vstanu. Začali letní prázdniny takže jsem se konečně mohla vyspat. Vylezu z pokoje a jdu do kuchyně kde už jsou všichni a snídají. Máma, táta a ségra s bráškou. „Dobré ráno" , pozdravím. „Dobré", odpoví všichni. Táta pracuje ve Freddy Fazbear's pizza. „Jsi dnes v práci tati?" Zeptám se. Táta se usměje. „Ano", odpoví. „Můžu jít s tebou?" „Samozřejmě", řekne. „Můžeš mi pomoct zkontrolovat animatroniky". Usměju se. Stella jen protočí očima. Táta se zarazí a podívá na Stellu naštvaným výrazem. Potom si povzdechne. „Stello musíš pochopit že tvá sestra má ty roboty ráda, prakticky s nimi vyrůstala a aspoň mi je pomáhá opravit". Stella se zamračí, „no a co?" Řekne. „Mě to tam nebaví a Jake se jich bojí". „Dost", řekne táta. „Teď se najezte a zítra tam půjdete s námi", řekne táta a jde se připravit. Rychle se najím a běžím se do pokoje převléct. Když se vrátím táta už na mě čeká v předsíni. Nasadím si boty. „Můžeme", řeknu. Táta se usměje a vyrazíme. „Těšíš se?" Zeptá se mě táta. „Anoooo", zapištím. Táta se spiklenecky usměje. „Mám pro tebe překvapení". Zmateně se na něj podívám. „Dnes má přijet nový animatronik", řekne táta. „Můžeš mi ho pomoct připravit". Překvapeně vykulím oči. „Nový animatronik?" Zeptám se. „Ano", odpoví táta. „Bude vystupovat s Foxym a Mangle v kids cove a stejně jako Mangle bude schopná chodit po restauraci". „Ona?" Zeptám se. „Ano, je to holka", odpoví táta. „A jak se jmenuje?" Zeptám se. „Nech se překvapit", řekne táta. Kývnu a už se na nic neptám. Když dorazíme do restaurace táta mi donese colu. Po chvilce přijede náklaďák ze kterého vystoupí muž a vejde do restaurace. Když uvidí mého tátu, zamává. „Joshi!" Zavolá na něj. Evidentně se znají, pomyslím si. Táta k němu přijde a společně jdou vytáhnout robota. Táta ho následně odveze do part&servise. Když muž odejde táta mě do part&servis zavolá. „Jdeme na to?" Zeptá se mě. Přikývnu a dáme se do práce.

O 30 minut později

Máme hotovo oddechu si. „Je hotová", řekne táta a odveze jí do kids cove. Přijdu k ní blíž. Byla divná. Vypadala jako Mangle ale i přes to byla docela jiná. Měla celou černou srst až na břicho a uši, ty měla bílé. Modré oči z nichž jedno bylo černé. Nejspíš ho má rozbité, řeknu si. Doplňky jako tváře a mašly měla červené a za ní na stěně byl pověšený plakát s nápisem Pixy.

Zarazím se. Nikdy jsem žádného podobného neviděla. Nejspíš bude úplně nový, řeknu si. Najednou uslyším zaměstnance. „Zavíráme!", zařval. Ještě chvilku jsem na Pixy koukala a pak šla ke kanceláři počkat na tátu. Musím sem večer jít a pořádně si ji prohlédnout, pomyslím si. Najednou z kancléře vyjde táta. „Tak co?" Usměje se. „Líbí se ti?" Usměju se také a kývnu na souhlas. Poté opustíme pizzerii.

22:15

„Elen jdi už spát", řekne mi mamka. „Už jdu, dobrou", řeknu. „Dobrou", odpoví mamka a usměje se. Když přijdu do pokoje převleču se, nastavím si budík na 00:00 a lehnu do postele. Chvíli přemýšlím a nakonec usnu.

Tak první kapitola je venku. Doufám že se vám líbila a na druhé se už pracuje takže bude co nejdřív. Byeeee.