This is not me! FnaF Story

Kapitola 8

Dorazíme do restaurace. Otevřeme a zámíříme k hlavnímu pódiu. Na něm sedí animatronici se strachem v očích. „Eleno, Stello" vykřikne Mangle když nás uvidí a běží nás obejmout. „Jste obě v pořádku?" strachuje se. „Ano jsme" odpovím jí. „Neboj" do řekne za mě Stella. Mangle se usměje a jdeme na pódium za ostatními. Najednou uslyším klepání z part&servis. „Hned jsem zpět" řeknu ostatním a běžím do servisu. Hned jak zavřu dveře objeví se Marionette. „Mari..." nenechá mě doříct větu. „Eleno poslouchej musíš být opatrná". Kouknu na ní nechápavým výrazem. Povzdechne si. „Hele existují animatronici jménem Shadow. Ti jsou poskoci animatronika jménem Springtrap. Budou se vás snažit zmanipulovat. Nesmíte jim to dovolit". „Ale co jsou zač?" Zeptám se nechápavě. „Dříve byli děti jako já a ostatní animatronici. Poté nás ale Springtrap zabil a naše duše jsou teď v těchto robotech. Jenomže tamti animatronici chtěli být neporazitelní a tak se se Springtrapem spojili a jsou teď pro vás nebezpeční, stali se z nich stíny a pojmenovali se Shadow animatronici. Ti hlavní jsou Shadow Freddy a Shadow Bonnie. Poznáš je podle černé barvy a bílých očí". „Ale co mám dělat když se objeví?" Zeptám se. „Neboj se budu ti dávat informace" řekne Marionette a zmizí. Vyjdu ze servisu a jdu znovu na pódium. Sednu si a přemýšlím. „Eleno?" vytrhne mě z přemýšlení Bonnie. Kouknu na něj. „Hmm?" odpovím nepřítomně. „Jsi v pořádku?" zeptá se ustaraně. „Jo, jo jsem" řeknu a usměju se. „Jen přemýšlím. Stello můžeme už domů?" zeptám se. Stella se na mě nechápavě podívá. „Jistě" řekne. Rozloučíme se s animatroniky a jdeme domů. „Proč jsi chtěla jít tak brzy domů?" zeptá se mě Stella. „Nevím" odpovím. „Jsem jen unavená". Stella kývne a běžíme domů.

Bonnie

„Stello můžeme jít už domů?" zeptá se Elena sestry. „Jistě" odpoví Stella. Když odejdou přijde ke mně Freddy. „Bonnie?" Řekne. „Jo?" Kouknu na něj. „Co se děje?" Zavrtím hlavou „Elena mi dělá starosti". Freddy mi stiskne rameno. „Bude v pořádku, neboj se" řekne. Usměju se na něj a on mi úsměv oplatí.

Elena

Přijdeme domů a jdeme do svých pokojů. Ulehnu do postele a do pár minut usnu. Najednou se probudím ale nejsem ve svém pokoji. Přede mnou se opět objeví Marionette. „Dávej si pozor na lidi které potkávaš" zopakuje a pak zmizí. Trhnutím se probudím. Bylo asi kolem 2:55. Byla jsem spocená a rychle jsem dýchala. Znovu jsem položila hlavu a přemýšlela. „Dávej pozor na lidi které potkávaš". Tato věta mi pořád zní v hlavě. „Co tím Marionette chtěla říct?" Po chvíli přemýšlení se mi začnou klížit oči a svět začne opět padat do tmy.

9:13

„Eleno" probudí mě něčí hlas. Otevřu oči a uvidím tátu. Usměje se na mě omluvným pohledem. „Dnes budete muset do pizzerie samy. Jakovy není dobře a chceme s ním zůstat doma" řekne táta. Usměju se též. Táta odejde a já ještě chvíli ležím. Zrovna jsem se chystala vstát když za mnou přijde Stella. Kouknu na ní. „Proč jsi chtěla tak brzo z té pizzerie?" zeptá se mě a sedne si ke mně. Zavrtím hlavou. „Nevím ale dneska odpoledne se mi tam moc nechce". Stella kývne. „Každopádně já dnes večer spím u kamarádky takže tam půjdeš sama". „A na jak dlouho?" Zeptám se. „Dva dny" odpoví Stella. Kývnu.