Percy

831 63 4
                                    

Za Annabeth jsem chodil uz týden a půl. Pokaždé jsem musel začít úplně od znova. Strašně mě to deptalo. Jedinou útěchou byli modřiny nebo otisky Annabethiných rukou na Maxově ksichtu. Athena dodržela slovo.

~

Nadešel čas další návštěvy u Annabeth. Tentokrát jsem, ale nehodlal odejít s prázdnou.

Asi poprvé co k ní chodím, vypadala hezky. Ne jako prostitutka. Měla  oranžové šaty
Nad kolena v retro stylu. Na prsu mela stejně barevnou růži. Taktéž ve vlasech.
Její obličej nabíral rudou barvu.  Přestal jsem na ni zírat s otevřenou pusou a pustil se do vyprávění. Když už jsem viděl, že se mě Max chystá poslat pryč, nenápadně jsem k němu došel. Nečekaně jsem ho omráčil loktem.
Annabeth zmateně vstala ze židle. Přiběhl jsem k ní. Stoupl si co možná nejblíž a spustil.
"Annabeth miluji tě. Vím že ty mě taky miluješ. Cítím to tady."
Vzal jsem do dlaně její ruku a přiložil si ji na srdce.
Zmateně se na mně podivala, ale neucukla. Jen nasucho polkla.
"Prosím prober se."zamumlal jsem si spíš jako prosbu. Pevně si ji k sobě přitáhl a věnoval jí neobyčejný polibek. Když jsem se konečně odtáhl zamumlala jediné
"Percy." A omdlela mi v náručí. No Max se mi pak už jen chvíli vzpouzel, ale po krátkém "rozhovoru" s mou pěstí se podřídil.

Jen tak pro infarmaci. Tohle neni konec.

Percabeth Co překoná láskaKde žijí příběhy. Začni objevovat