9

269 6 0
                                    

Nikův pohled
No doprdele. Málem jsem se přestal ovládat. Když řekla, že mě chce a pak se to snažila zamaskovat, že chce, abych tu s ní zůstal. No určitě. Však mně je úplně jasné, co chce. Je čitelná jako kniha. Může se snažit to zamaskovat sebevíc, stejně to poznám.

,,No dobře," odpovím a v očích mi pravděpodobně pobaveně zajiskří. Tedy nedivil bych se. Dojdu zpátky k ní a sednu si na pohovku. Dal jsem si záležet na tom, abych teď seděl úplně u ní. ,,Tak tady mě máš," zašeptám, protože jsem teď natolik blízko, aby to slyšela. Všimnu si, jak polkne.
Abych byl úplně upřímný - nečekal jsem, že sem přijede. Vlastně jsem ani netušil, že mi vůbec zavolá. Ale teď jsem rád, že je tady. Teda celkem..

,,Jo, to je dobře.." zašeptá nazpátek a já na ní něco poznám. Je přiopilá. No není divu, vypila celkem tři drinky a musím přiznat - byly docela silný. ,,Co bys chtěla dělat?" zeptám se jí potichu. Nejdřív jsem s ní měl v plánu užít si, ale když ji tak pozoruju, něco mi dojde. Tohle nechci, když není úplně při smyslech.

,,No, nevím," odpoví a polkne.

,,Řekni si," pobídnu ji.

,,Podívala bych se na film," řekne překvapivě.

,,Fakt? A na jakej?" zeptám se a pousměju se. Tahle holka je teda číslo.

,,Nevím, ukaž co máš," kousne se do rtu.

,,Ukážu ti to moc rád, všechno," mrknu na ni. Miluju tyhle nestoudné narážky.
O asi patnáct minut později už sledujeme nějakej film, co vybrala. Ani nevím, jak se to jmenuje, ale nijak mě to netrápí. Popravdě mě ani moc nezajímá ten film samotnej..

,,Můžu se tě na něco zeptat?" vyhrkne najednou Viki a podívá se na mě.

,,Jo," odpovím.

,,Proč jsi mě sem dneska vůbec pozval? Ještě ke všemu když jsi tady už měl návštěvu.." uhne a čeká na odpověď.

,,To nic nebylo, nějaký kámoše tady mám skoro furt. Navíc už stejně byli na odchodu.." odpovím.

,,Dobře. A co ta první část otázky? Proč jsi mě vlastně pozval?" zeptá se potichu. Sakra, to nevím. Prostě mě to napadlo a..chtěl jsem aby přišla. Tak trochu jsem na to spoléhal, ale hlavně jsem doufal.

,,Musí pro to být důvod?" povytáhnu obočí.

,,Takže nevíš proč?" zeptá se dotčeně. Nevím, jestli jen na oko nebo doopravdy.

,,Prostě jsem chtěl, abys přišla," přiznám. Vypadá to, že s touhle odpovědí se spokojí a dál stočí svůj pohled na obrazovku. V průběhu filmu pozoruju její výrazy. Po většinu času kouká na obrazovku s mírně pootevřenými rty. Vypadá, že ji ten film upřímně zajímá. Trochu víc se k ní přiblížím a dám jí ruku kolem ramen. Nic nedělá, jen dál pozoruje film. Vlastně si ani nejsem jistý, jestli si toho vůbec všimla. Přitáhnu si ji blíž k sobě a v ten moment na mě pohlédne. Neprotestuje a položí si hlavu na moje rameno. Nic ale neříká a dál sleduje film.

,,Je mi trochu zima," řekne po chvíli.

,,Jo, počkej chvíli," pustím ji a kousek se odtáhnu. Vezmu deku a podám jí to do rukou.

,,Díky," odpoví a lehce se pousměje. Rozloží deku a přikryje nejdřív sebe a pak kouskem deky i mě. Je to fajn, cejtim se dobře. Viki dál sleduje film a já se konečně taky podívám na obrazovku. Několik minut film sleduju a pak se otočím na Viki, abych ji zkontroloval. Oči má zavřené a oddechuje. Usnula..

𝙹𝚎𝚍𝚗𝚊 𝚗𝚘𝚌 // Nik TendoKde žijí příběhy. Začni objevovat