𝙹𝚎𝚍𝚗𝚊 𝚗𝚘𝚌 // Nik Tendo

12

   Ráno mě vzbudí moje otravná znělka budíku. Vím, většina lidí si asi nastaví něco příjemného, nějakou pěknou klidnou melodii nebo třeba jejich oblíbenou písničku. Já si ale dávám dost vlezlé pípání, abych měla jistotu, že se vždycky zaručeně probudím. Promnu si oči a vstanu z postele. Předtím než si udělám ranní hygienu si ale musím něco zkontrolovat. Nejdřív kouknu do zrcadla a pak si sundám kalhoty. No sakra. Touhle dobou už měla dávno přijít moje perioda. Musela se zpozdit a jestli ano, tak to je již o několik dní. Frustrovaně si prohrábnu vlasy. Samozřejmě mě napadá jen jediné vysvětlení, kterého je můj mozek schopen. A předsouvá mi tu myšlenku stále dokola. Snad každou hodinu uplynulých několika dnů. Co když jsi těhotná? Polknu a vydám se dolů. Nasnídám se, převléknu, nalíčím a jdu směr práce.

   ,,Ahoj, Viky," pozdraví mě Steve. Steve je můj kolega v práci. Jeho kancelář je o dva kancly daleko od té mojí.

   ,,Ahoj, Steve," odpovím mu.

   ,,Abych na to nezapomněl, tady máš tu složku s dokumenty od nezávislých autorů," řekne, když si narovná brýle na nose.

   ,,Dobře, děkuju," usměju se a dokumenty od něj převezmu. Rozloučíme se a já se vydám svižným krokem ke dveřím s cedulkou 'Viktorie Západocká'. Odemknu klíčem na svém svazku a zapluju dovnitř. Usednu za stůl a dám se do práce. Mrknu na složku, kterou mi donesl Steve. Moje práce je korekce textů. Náhodou je to velmi zajímavé. Jen málokdo dělá to, co ho baví a dostává za to zaplaceno, já ale ano. Ráda čtu, takže tohle je přesně něco pro mě. Pod ruce mi přijde spousta zajímavých prací. Líbí se mi to. Bez dalšího otálení se pustím do práce. Vydržím však jen několik minut, než musím text odložit. Do mysli se mi opět vkradou dotěrné myšlenky. Chci je zahnat, moc chci. Ale nejde to, a proto se rozhodnu. Dám to vědět Nikovi, už prostě musím. Jinudy cesta nevede. Musím ho informovat o mé potencionální situaci..